| OTÁZKA: |
Kdy prosím zhruba "začíná a končí" život s Alzh.chorobou,jaká je pravděpodobnost genetické predispozice,přímá či obněkolika generační?
Kolika let bývá většinou dožití? Děkuji. |
| Simona - 14.04.2015 15:00:30 | |
| ODPOVĚĎ: | Alzheimerova choroba je nejčastějším typem onemocnění demencí. Rozlišuje se forma onemocnění, která začíná "časně", čímž je odborníky myšlen začátek příznaků demence před 65. rokem věku pacienta. Forma s pozdním začátkem nastupuje po 65 letech. Časná forma není tak častá a má horší průběh postupného zhoršování poruch paměti, myšlení a poznávacích funkcí mozku. Údaj o průměrném věku dožití pacientů s Alzheimerovou chorobou nemám k dispozici, nad 65 let se každých 5 let zdvojnásobuje procento nemocných, ve věku 65 let je nemocných přibližně 1 procento populace. Právě formy Alzheimerovy choroby spojené s časnou dobou nástupu jsou do velké míry geneticky podmíněné, ale nejedná se o jednoduchý typ dědičnosti, neustále se zkoumají určité geny, které mohou potenciálně souviset s Alzheimerovou chorobou, řada z nich již byla potvrzena. Pro běžnou praxi ale nemají tyto poznatky zatím využití. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 15:41:12 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den pane doktore. Rodinný příslušník dlouhou dobu trpí depresemi, se kterými se léčí. Pravidelně dochází k ambulantnímu léčení k psychiatrovi. V období, kdy jej deprese trápí víc (období konec zimy - jaro) mluví o tom, že by to všechno chtěl ukončit. Hospitalizaci odmítá. Jak jej přesvědčit, aby se šel léčit do léčebny?
Děkuji |
| Josef - 14.04.2015 14:53:45 | |
| ODPOVĚĎ: | Pokud již někdo s diagnostikovanou depresí hovoří otevřeně o tom, že by "chtěl všechno ukončit", pak bych jako psychiatr hovořil o tom, že je zvýšené riziko sebeohrožení pacienta, a na takové případy pamatuje i zákon, kdy je možné přijmout pacienta k léčení i nedobrovolně. Jsou případy, kdy již na přesvědčování není čas, a u těžce depresivního člověka by se navíc i míjelo účinkem, je nutné prostě rodinného příslušníka nějakou formou dopravit k vyšetření a velmi pravděpodobně i k následnému přijetí do nemocnice. V případě nespolupráce je nutné využít i složky akutních forem pomoci k tomu vyčleněných - pak je nutno přivolat rychlou lékařskou pomoc na čísle 155 a ve vybraných případech je možné i volit spolupráci s policií. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 15:25:29 | |
| OTÁZKA: |
Pane doktore,
souvisí psych.poruchy s hladinami ženských hormonů? Může být při užívání antidepresiv neodolatelně zvýšená chutˇna sladká jídla,až závislost na čokoládě?Je možné tomu nějak zabránit? Jaký negativní vliv by mohlo mít současné užívání PAROXETINU a PROVERY/na úpravu menstr.cyklu v období menopauzy/?Užívat či ne??Děkuji. |
| Simona - 14.04.2015 14:52:14 | |
| ODPOVĚĎ: |
Dobrý den, psychické poruchy jistě s hladinami ženských hormonů souvisí. Náš obor řeší speciální druhy psychických poruch, mj. v období těhotenství, v poporodním období, v období přechodu, v premenstruačním období. V období menopauzy nenávyková antidepresiva z kategorie SSRI /selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, kam patří i paroxetin/ běžně ženám s určitými psychickými potížemi doporučujeme užívat. Možnost volby léku z kategorie hormonální substituční terapie /např. Provera, obsahující derivát progesteronu/ bych ponechal na diskusi mezi pacientovým gynekologem a psychiatrem, obecně se dá říci, že substituční terapie obsahující estrogeny mají na depresi příznivý vliv, naopak hormon progesteron jako takový má účinek podporující možný vznik deprese.
Léky v medicíně obecně mohou mít nejrůznější vedlejší účinky, někteří pacienti mohou být také na nežádoucí účinky léků zvýšeně citliví. V psychiatrii máme léky, které mohou chuť k jídlu zvyšovat, za což jsou pacienti s depresemi spojenými s nechutenstvím rádi, naopak ale některým pacientům bez nechutenství může pak nadměrná chuť k jídlu vadit. Je dobré se vždy dle individuálních prožitků poradit se svým lékařem, jak by připadalo v úvahu léčbu upravit, jsou možnosti zvýšení/snížení dávky léku, zkombinování dvou léků dohromady, výměny léku, aby pacienta porucha nadměrná chuť k jídlu neobtěžovala a nenabíral hmotnost. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 15:19:19 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den.
Jak se pozná vyhoření .Práce mi baví,ale kolektiv strašný. Jde to oddělit ? |
| už asi nezvládnu svoji páci díky kolekuvu,jakou by - 14.04.2015 14:27:37 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Na danou věc si pamatuji jeden hezký názor, že abychom mohli u někoho hovořit o syndromu vyhoření, musí dotyčný opravdu svou činností "hořet", tedy se zápalem svoji práci vykonávat. V našem oboru řešíme potíže řady pacientů, kteří přichází z obav ze syndromu vyhoření, kdy na sobě pozorují, že je práce již neuspokojuje jako dřív, musí se do ní nutit, nezvládají ji jako dříve. Řada těchto příznaků je spojených s příznaky depresivními, jak moc pacient ztrácí chuť do činností, jak je unavený, jakou má energii, jak si přestává věřit, jak se soustředí.. Je dobrá poradit se včas s odborníkem, psychologem, psychiatrem, zvolit možnosti psychoterapie nebo i přechodné lékové pomoci. I malý pracovní kolektiv s sebou nese směs nejrůznějších lidských povah, pak záleží na schopnostech člověka umět se v různých formách lidského reagování orientovat. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 15:02:19 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den,pane doktore,jaká je pravděpodobnost recidivy u anxiosního sy,po vysazení 11letého užívání léků ze skup.SSRI?
Mohou tato léčiva vyvolat psoriazu,nebo samotná porucha nádorové onemocnění mozk.orgánu? Jaká je prosím nejrychlejší a najúčinější prvotní pomoc při pan.atace s masivním vegetativním doprovodem? Je možné, se z této poruchy zcela úplně vyléčit?? Velice Vám děkuji |
| Simona - 14.04.2015 14:26:48 | |
| ODPOVĚĎ: |
U úzkostných poruch obecně (je jich celá řada skupin), ale i u Vámi zmiňovaného stavu, který bývá součástí tzv. panické poruchy (pacient trpí nekontrolovatelnými návaly úzkosti, strachu a tělesných příznaků), platí, že je jejich průběh často individuální, závisející na celé řadě faktorů specifického života jednotlivce, jeho povaze, stresové životní zátěži, na individuální výbavě organismu, vnitřního enzymatického a látkového prostředí. U některých pacientů může dojít jak celkovému uzdravení, a to dokonce například i bez řádného léčení, u některých může choroba chronifikovat do dlouhodobého průběhu (někde uváděn bohužel údaj až o 40% pacientů). I po období, kdy je choroba dlouhodobě bez projevů (např. i po několika letech), je možné, že se může vrátit. Při akutní atace paniky je mj. doporučováno při zrychleném dýchání dýchat do igelitového pytlíku, okolí by se mělo pacienta co nejvíc snažit zklidnit, že se nejedná o nic dramatického, ve zklidněném stavu si pacient lépe vzpomene na to, že i při předchozích atakách paniky mu vždy dopadla interní vyšetření dobře a že se tedy nemusí ničeho významného obávat. K rychlé úlevě od úzkosti podáváme léky benzodiazepinové skupiny, pacient si je může rychle rozkousat v puse. Pozor ale na jejich dlouhodobé užívání, benzodiazepiny jsou léky v současné psychiatrii jedny z mála, na které si pacient může při déledobém užívání navyknout.
Obavy z vyvolání psoriázy nebo nádorového onemocnění jsou zbytečné. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 14:51:29 | |
| OTÁZKA: |
Pane doktore,syn 23 let, který pravděpodobně trpí občasnou depresí,se chce stát dárcem kostní dřeně, nemůže to zhoršit jeho stav,nebo naopak?
Děkuji velmi |
| helena - 14.04.2015 13:54:12 | |
| ODPOVĚĎ: | Laik a člověk běžně neznalý psychiatrických chorob, termínů a léčebných pravidel často vůbec nemusí mít shodu s tím, jak na věc pohlíží psychiatr. Laik myslící si o někom a "odiagnostikující" někoho jako "depresivního", může být odborníkem zcela vyveden z omylu, nebo může být překvapený od lékaře určením zcela jiné diagnosy. A naopak, člověk jasně rodinou považovaný za zdravého může být z pohledu psychiatra rizikovým pro rozvoj psychického onemocnění. Narážím na Vaše spojení slov "pravděpodobně trpí občasnou depresí", bylo by třeba zjistit, zda se u syna opravdu rozvíjí depresivní porucha, což může odhalit i praktický lékař nebo jiný specialista, hlavně by měl pak diagnosu určit psychiatr. Pokud by syn stonal opravdu s depresivní poruchou, pak bych jako psychiatr darování kostní dřeně nedoporučoval, na Váš dotaz je ale nutno nahlížet ještě z pohledu oboru hematologie a hematoonkologie, kdy lidé s diagnostikovaným vážnějším psychiatrickým onemocněním darovat kostní dřeň nesmějí. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 14:23:23 | |
| OTÁZKA: | Vážený pane doktore, asi to není nic nevšedního, ale mívám někdy období, kdy mám velký strach z rakoviny, zejména když se dozvídám ze svého okolí o všech, které to potkalo. Je toho tolik. :-( Strachu se pak nemůžu zbavit, mám pak stavy úzkosti a nedokážu se od toho odprostit. Vím, že strach má spousta lidí, ale já si to až moc připouštím. Mám 2 malé děti a jenom představa, že by mě nebo je něco takového potkalo, je pro mě depresivní. Poradil byste mi, jak tyto pocity ovládnout, aby tak neovlivňovaly můj osobní život? Děkuji. |
| Lenka - 14.04.2015 13:41:09 | |
| ODPOVĚĎ: | Nerozpakoval bych se navštívit psychiatra, o všem si podrobně promluvit. Na potíže spojené s úzkostnými obavami a fobiemi má naštěstí náš obou celou řadu účinných léků, které řadu potíží zlepšují k normě, kdy se pacient opět cítí jako dříve, než ho zvýšené formy úzkosti začaly obtěžovat. Mít "respekt" před tak závažným onemocněním, jako je rakovina, je jistě normální, ale nadbytečné stálevracející se návaly strachu a paniky člověka vyřazují z každodenního fungování. Vaše potíže by měly zlepšit léky s působením na nadměrnou úzkost, které nejsou návykové a mají velmi dobrou snášenlivost, pacienta nadměrně netlumí. I když léčíme hlavně příznaky úzkosti, používáme léky z kategorie antidepresiv, úzkostné a depresivní příznaky mají velmi mnoho společného a často i podobné způsoby léčení. Navíc má náš obor i další léky, které dokážou pomoci brzy a akutně, člověku se uleví velmi rychle a následně začne věřit, že jeho obtíže opět odezní, že se obavy vrátí do přirozených mezí a že bude moci opět normálně fungovat. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 14:05:44 | |
| OTÁZKA: | Dobrý den, mám problém. Kdykoliv vidím drobný předmět mám touhu ho požít, spolykat. Již několikkrát jsem se neubránil. Co mám dělat?! |
| Milan Žlab - 14.04.2015 13:28:23 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Složitý dotaz, protože mě při něm napadá celá řada psychiatrických onemocnění nebo poruch, kde by se obdobné příznaky mohly vyskytovat. Bohužel budu muset zvolit asi ne moc populární strohou hlavní formu odpovědi, že je důležité o všech potížích si promluvit při řádném vyšetření v psychiatrické ambulanci. No ale aspoň obecně lze říci, že má psychiatrie řadu účinných léků na potíže spojené s nutkavými myšlenkami, touhami. A jako jedno výjmečné onemocnění by mne napadla porucha, tzv. pika, kdy pacient pojídá věci, které nejsou k jídlu. I tímto izolovaným onemocněním jsem se však v praxi nikdy nesetkal, jako podružný příznak bývají tyto potíže např. u osob s mentální retardací nebo demencí. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 13:51:13 | |
| OTÁZKA: | Pane doktore, antidepresivních léků je jistě mnoho. Jak složité je vybrat "ten správný" lék pro konkrétního pacienta (vzhledem k rozmanitosti jak pacientů, tak jejich příznaků? |
| Ivana B. - 14.04.2015 13:28:51 | |
| ODPOVĚĎ: | Je vždy důležité, aby lékař trpělivě vyslechl pacienta a aby se pacient snažil co nejlépe popsat, jak se jeho příznaky deprese nebo jiného onemocnění projevují. Antidepresiva mají celou řadu společných, ale i odlišných forem působení, podle jednotlivých příznaků lze pak vybrat lék, který funguje například na depresi s nespavostí, jiný lék by ale naopak fungoval na depresi s nadměrnou únavou a spavostí, některý pacient má chuť k jídlu sníženou, některý zvýšenou.. čím více nebo lépe dokáže pacient popsat lékaři, co ho trápí, tím by měl lékař lépe vybrat účinný lék. Snad v budoucnu bude mít moderní psychiatrie i jiné možnosti správně zacílit terapii a lepší volbu medikace, představil bych si například možnosti speciálního laboratorního vyšetření krve na zjištění hladin neurotransmiterů, speciální genetické vyšetření, speciální pro praxi zmodernizované vyšetření mozku zobrazovací metodou.. Toto v praxi zatím není možné a psychiatr je odkázaný na svoje znalosti, umění vyšetření pacienta a na to jak se pacientovi daří svoje potíže lékaři popsat. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 13:40:23 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den,
Mám obavy o svého 23 letého syna, v posledním roce je často smutný, vidí vše černě.Sám přiznává ,že příznaky se shodují dle info na internetu s depresí.Mohl byste mě doporučit nějakého konkrétního dobrého psychologa nebo psychiatra na kterého by se mohl obrátit? Jak je možné odlišit smutek a povahu pesimisty od deprese? Děkuji velmi za odpověď |
| helena - 14.04.2015 12:52:33 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Náš obor rozlišuje různé druhy onemocnění, kdy se člověk cítí vnitřně smutný. U onemocnění depresivní poruchou by měly příznaky chorobně smutné nálady trvat alespoň 2 týdny. Délkou tohoto trvání se tím tato nemoc odlišuje od běžných nechorobných výkyvů nálad, které může prožívat každý z nás - když například hovoří o "depce".. Depresivní porucha jako psychiatrické onemocnění má ale svá přesná kritéria, které ji od slova "depka" přísně vymezují. Existují ještě další kategorie poruch, např. takzvaná dysthymie ( zjednodušeně řečeno dlouhodobé pesimistické naladění nedosahující depresivní vážnosti ), již dříve v chatu zmíněná bipolární porucha a řada dalších.. Na všechny uvedené poruchy ale existuje účinná léčba (mj. novými moderními antidepresivy), návštěvu psychiatra jistě doporučuji, odborník podrobným vyšetřením i lépe odliší, o jakou z forem chorobného smutku se může jednat a léčbu bych zahájil co nejdříve. V Plzni je k dispozici celá řada specializovaných ambulancí, případný kontakt na jednotlivé specifické možnosti léčení může poskytnout Psychiatrická ambulance FN Plzeň. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 13:14:38 | |
| OTÁZKA: | Vážený pane doktore. Od nepaměti se snažím zavděčit všem, každému vyhovět, obávám se konfliktů, prostě žiji životy druhých, plním jejich přání... zároveň také těžce nesu kritiku, když nevyhovím, cítím se znevážen. V poslední době mě toto chování dohání, jsem unaven a vyčerpán. Je nějaká šance toto chování změnit? Je možné mi pomoci i "tabletkou na nervy"? Děkuji Vám za Váš čas i odpověď. Ing.Vyhýbal |
| Ing.Vyhýbal - 14.04.2015 12:09:56 | |
| ODPOVĚĎ: | Jak člověk stárne, s věkem se často zvýrazňují jeho některé specifické povahové vlastnosti a způsoby reagování, zároveň se věkem snižuje odolnost vůči stresu obecně a tudíž častěji se může člověk ocitnout v nepohodě v situacích, se kterými si dříve, byť s jistými z povahy vyplývajícími problémy, aspoň nějak se ctí poradil. Nikdy ale není pozdě vyhledat pomoc odborníka, poradit se o možnostech pomoci s lékařem psychoterapeutem, promluvit si o potížích s psychologem. Dlouhodobá psychoterapie má určitě u lidí s nejrůznějšími povahovými specifikami svoje výsledky. Při stavech únavy a vyčerpání bych měl strach, aby na běžné reagování v rámci povahy plíživě "nenasedla" mírná? středně těžká? těžká? deprese, jednoznačně doporučuji konzultaci s odborníkem, který zvolí nejvhodnější způsob přístupu k léčení. Moderní léky depresivní příznaky zlepšují, člověk se cítí celkově lépe a lépe se mu pak daří řešit životní situace v rámci své složitější povahy. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 12:43:03 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den.
Jistou životní situací jsem se ocitla v péči odborníků na duši. Po dva roky užívám Esticil 1x denně 10mg. Moje životní situace se upravila a po léčbě se cítím opět v pohodě, až na nějaké sem tam malé výkyvy. Jak dlouho bych měla podle vašeho mínění brát ještě léky? Má ošetřující lékařka už by byla nakloněná i k pomalému snižování dávek až do celkového vysazení, ale nijak mě nenutí. Jakou dobu se takové léky mohou užívat a mají nějaké závažné vedlejší účinky? Děkuji za odpověď. |
| Alena - 14.04.2015 11:56:35 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Moderní antidepresivní léky typu Escitilu, pokud jsou správně zvolené na potíže konkrétního pacienta, jistě nemají dlouhodobé významné nežádoucí účinky a jsou to nenávykové léky. Pokud má pacient první životní období deprese, může léčba trvat půl roku až rok. Deprese se bohužel často vrací, při jejím návratu se už doporučení terapie prodlužuje na 2 roky podávání, při dalších návratech deprese je léčba již dlouhodobého až celoživotního charakteru. A je správné léky snižovat postupně, i sám pacient pak na sobě lépe pozná, zda je organismus a psychika ještě potřebuje nebo ne. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 12:29:09 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den, mám schizoidní poruchu osobnosti.
Diagnostikovala mně ji psycholožka. Nejsem schopen styku se ženou. Myslíte, že se to může změnit? |
| BLEK. - 14.04.2015 11:51:50 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Spektrum povah a osobností člověka je jistě velmi široké, tudíž obsahuje i některé více vyhraněné povahové "póly". Pro osobnost schizoidního člověka je typické, že to povaha velmi introvertní, samotářská, emočně chladnější, je typický i malý zájem o intimní prožitky s druhým pohlavím. Dlouhodobou spoluprací s psychologem, psychoterapeutem, sexuologem bych čekal, že je možné dosáhnout jistých - byť ne asi dramatických - pokroků. A je otázkou, zda by potíže nedokázalo mírně změnit i nejaké speciálně zvolené psychofarmakum, to by měl ale posoudit psychiatr při řádném vyšetření podle všech Vašich prožívaných potíží. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 12:21:13 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den, může se člověk se schizofrenií vyléčit a může fungovat v běžném životě?
Děkuji |
| A.N. - 14.04.2015 11:46:51 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Schizofrenie je v psychiatrii nejsložitěji léčitelným onemocněním. Neznáme stále její přesnou jednoznačnou příčinu, mále ale moderní nenávykové léky, které ovlivňují závažné příznaky, které bohužel onemocnění vyvolává, halucinace, bludné myšlení, chorobnou podezřívavost. Máme skupinu pacientů, která díky lékům dobře funguje v normálním životě, na některých by ani laik a dokonce ani psychiatr v běžném kontaktu nepoznal, že takovým onemocněním trpí, pracují, fungují v partnerském životě. Druhá skupina pacientů v životě funguje s jistými omezeními, handicapy, s občasným výskytem dílčích příznaků, které nastavená léčba nedokáže ve všech případech ohlídat. Poslední skupina pacientů má bohužel dlouhodobé závažné schizofrenní příznaky, které pacienty limitují na fungování v běžném životě. Popsané 3 skupiny možného průběhu léčení schizofrenie lze počty pacientů rozdělit zhruba na třetiny, tedy u třetiny pacientů má léčba velmi dobré výsledky a lidé se schizofrenií vedou běžný způsob života. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 12:11:47 | |
| OTÁZKA: | Dobry den, mohl byste prosim vysvetlit, co to je bipolarni porucha? Dekuji |
| Patricie S. - 14.04.2015 11:39:52 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Pro onemocnění je typické, že se střídají dva druhy špatných náladových období, chorobně smutné depresivní období může být v budoucnu v životě člověka vystřídáno zjednodušeně řečeno chorobně "veselým" manickým obdobím, kdy je naopak člověk přehnaně aktivní, nespí, chová se nezdrženlivě a neuvědomuje si, že je s ním něco špatně. Střídají se dva póly chorobného výkyvu nálady, proto bipolární porucha - střídají se období deprese a mánie, v různých variantách četnosti a opakování. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 12:00:53 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den,
tatínek míval stavy,kdy "byl smutný", nemluvil. Trvalo to třeba celý týden, pak to zas přešlo. Kmotřička mi říkala, že i jeho matka, kterou jsem nepoznal, "bývala smutná". Tenkrát před desítkami let se o depresích nehovořilo. Mám větší nebezpečí, že depresí onemocním a stejně tak naše děti? Děkuji |
| Ivan Slabý - 14.04.2015 11:33:24 | |
| ODPOVĚĎ: | S postupem zkoumání našeho nejsložitějšího orgánu - mozku - se logicky víc a víc ví o depresích, jejich projevech, lékaři si roky předávají své zkušenosti, lépe pak depresi poznají a odhalí jí častěji, než tomu bylo dříve. S "vývojem" a růstem civilizace ale přibývá stresu, na lidi, aby se ve světě orientovali, jsou kladeny stále větší nároky, povinnosti, přibývají nejrůznější nové strachy z nových věcí a lidských činností, které by si předci ani nedokázali představit. Z nových výzkumů bývá deprese v horizontu roku 2030 zmiňována na čele žebříčku všech onemocnění, se kterým se zdravotníci a pacienti budou muset potýkat. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 11:54:56 | |
| OTÁZKA: | Dobrý den, jakými postupy si může člověk, který se opakovaně léčil s depresí pomoci ( co a jak "trénovat") ve fázi, kdy je v pořádku a nemá obtíže. Myslím tím, lze něco udělat pro to, aby se další epizodě deprese vyhnul? |
| Veronika - 14.04.2015 11:18:01 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Jako první by mne napadl - možná někdy už takový klišé výraz - "zdravý životní styl". Ve zdravém životě je důležitá fyzická aktivita, sport, cvičení, myšlení na častější pohyb obecně - a je nejnovějšími opakovanými vědeckými výzkumy potvrzeno, že pohyb příznivě ovlivňuje depresivní příznaky a má vliv i na případnou návratovost deprese, má kladný vliv na rozumové, poznávací, paměťové funkce, nemluvě o tom, co by nám ke sportu asi okomentoval internista, kardiolog, diabetolog, ortoped.. Zdravá strava s vitamíny, napadl by mě velký význam ryb, na které se často v jídelníčcích zapomíná, obsahují pro zahnání deprese důležité takzvané omega 3 mastné kyseliny. Za samozřejmé bych jako lékař považoval dobrou spolupráci lékař - pacient, která ale mnohdy naopak nebývá.. je důležité užívat antidepresiva tak dlouho, jak doporučí lékař, nevysazovat léky brzy, je důležité včasné vyhledání kontroly, když se pacient v něčem necítí dobře, aby s odborníkem probral, zda to již nemohou být první varovné příznaky deprese, která má bohužel tendenci se v životě vracet. V určitých případech je nutné užívání pravidelné preventivní nenávykové medikace, která zabraňuje, aby se deprese vrátila. Důležité je vyhýbat se obecně stresové zátěži, a když už se stres vyskytne, tak umět si s ním poradit, umět s ním bojovat, případně mít v záloze odborníka, který člověku se starostmi umí poradit, psychologa, psychoterapeuta, psychiatra, praktického lékaře.. Pozor na návykové látky, alkohol, drogy, často mohou depresi vyvolat.. Důležité je dbát na léčení tělesných onemocnění, která bohužel v životě přichází, jejich neléčení může s depresí souviset.. Důležitá je partnerská opora v životě, mít okruh správných blízkých lidí kolem sebe.. a je dobré informovat své blízké o tom, jak se deprese projevuje, aby si blízké okolí včas mohlo všimnout varovných příznaků, které na sobě pacient například ještě "zevnitř" nevidí. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 11:45:14 | |
| OTÁZKA: | Dobrý den pane doktore, trpím slabou formou OCD projevující se např. častým kontrolováním dveří...,léky užívat nechci, máte nějakou radu, jak toto zvládat i bez medikace? |
| Kateřina - 14.04.2015 10:39:23 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Asi by se dalo diskutovat, co je slabá a co silnější forma OCD onemocnění (obsedantně kompulzivní poruchy, nepříjemného onemocnění s nutkavými myšlenkami, které se nutkavě vtírají do mysli, zúzkostňují pacienta a on se jim snaží bránit nejrůznějšími rituály - např. Vámi uvedeným kontrolováním). Záleží na tom, jak Vám potíže znesnadňují život, pacientům často narůstá v průběhu dne časový skluz, kdy díky neustálému opakovanému kontrolování a různým zbytečným aktivitám nestíhají svoje povinnosti nebo už vůbec nestíhají odpočívat. Léků bych se vůbec nebál, používáme moderní a nenávykové a ty s velmi dobrými výsledky ulevují potížím pacientů, až 3/4 pacientů popisují s léky zlepšení. Nelékovou cestou (ale i jako možnost doplnění lékové terapie) doporučuji vyzkoušení psychoterapeutického ovlivnění potíží, kladné výsledky jsou zejména u metody KBT - kognitivně behaviorální terapie, kdy se pacient postupně s psychoterapeutem učí zabraňovat a odolávat svým dlouhozažitým rituálům. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 11:05:19 | |
| OTÁZKA: |
dobrý den pane doktore,
má dcera se od loňského listopadu léčí na deprese. Užívá 2 antidepresiva a přesto jsem ji tuto sobotu zastihla v nedobrém stavu. Byla smutná, unavená, plakala a nic doma neudělala, jen ležela. vím, že to k tomu patří. Chtěla jsem jí nějak pomoct a ona striktně to odmítá. Všechno kolem domácnosti chce zvládnout sama, jinak má pocit, že je k ničemu.Jak jí mohu pomoci? :-( moc děkuji J |
| jana - 14.04.2015 10:15:56 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Dceru bych se snažil postupně za pomoci Vás a dalších jí blízkých lidí přivést k tomu, aby zopakovala návštěvu u psychiatra, stejného, jiného. K terapii depresí používáme desítky různými způsoby fungujících antidepresiv, někdy je těžké v úvodu terapie najít ten nejúčinnější lék, navíc obecně vždy trvá přibližně až 2-3 týdny, než se plně projeví jeho účinek. Pokud již psychiatr kombinuje dvě antidepresiva dohromady, je nutné myslet na to, aby se tyto léky vzájemně svými cestami působení v terapii snášely dohromady, kombinací antidepresiv používáme celou řadu a pro dceru je jistě možné zvolit jinou účinnější terapii, jinou kombinaci léků. Lépe se nastavuje terapie deprese při přechodném úvodním pobytu pacienta v nemocnici, kdy může lékař každodenně reagovat na pacientem uváděné potíže a lépe se tím vybírá ten nejvhodnější lék. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 10:47:30 | |
| OTÁZKA: | Dobrý den pane doktore, mám prosbu. Neumím ovládnout strach z nemocí, nebo z obav, že by se mi mohlo něco stát. Je to někdy až ubíjející. Mám 2 děti a pořád se strachuji, aby se někomu něco nestalo. Nyní se mi zablokovaly záda a já už mám zase stavy úzkosti, že mě zase něco omezuje, nemůžu fungovat, tak jak bych si přála, hned vše vidím černě,mám návaly, že mám pocit na omdlení, vnitřní třes těla, pořád bych brečela. I když nechci, a nechci na to myslet, jde to samo. Léčím se ještě se štítnou žlázou, již mě chtějí poslat na operaci, ale pořád to odmítám, bojím se, a když vím, že stres je na šž a na záda nejhorší, začnu se stresovat z toho, že si to ještě tím stresem zhoršuju a je to ještě horší. Jinak depresemi netrpím, je fakt, že jsem přecitlivělá co se týče mých dětí a obav, ale tyto stavy mám jen když mi něco je a nevím, co to je nebo jak to dlouho bude trvat. Měl byste řešení jak s tím bojovat? Děkuji. |
| JanaLh - 14.04.2015 10:13:37 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. Psychické stavy, které jako příznak obsahují stavy úzkosti, obav, neklidu, nejrůznějších strachů, řeší náš obor velmi často, každodenně. Naštěstí již máme moderní formy léčení, s moderními nenávykovými léky, s nejrůznějšími formami psychoterapie. Pro Vámi popisované obavy máme i speciální odborný výraz, nosofobie, složeninu dvou slov původem z řečtiny lze přímo přeložit jako "strach z nemoci". Navíc onemocnění štítné žlázy samo o sobě velmi často může ovlivňovat psychické rozpoložení k horšímu, též s možným zhoršením úzkostných stavů. Jako krok číslo jedna bych volil řádné vyšetření psychiatrem, kterého není třeba se bát, s nasazením vhodného léku na úzkost (používáme dokonce stejné skupiny léků, jakými se léčí např. deprese) by se Vaše potíže měly postupně zmírňovat a měla byste se cítit lépe, tyto léky velmi dobře ovlivňují i uvedené pocity "přecitlivělosti". Vhodným dalším krokem by bylo navázání spolupráce s psychologem, psychoterapeutem - pracovat na prožitcích úzkosti pomocí psychoterapie. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 10:36:02 | |
| OTÁZKA: |
Dobrý den pane doktore, poprosila bych vás o radu.
Přítel mojí matky trpí hypochondrickým bludem. V jeho případě je to rakovina střev. Je to blud. Touto nemocí netrpí. Ovšem na vyšetření nepůjde. Zřejmě trpí i depresí. Vyhrožuje sebevraždou. Není možno mu pomoci. Jakoukoliv nabídku objednání k vyšetření odmítá. Svým chováním ničí takřka celou rodinu. Co se dá dělat. Máme ho nechat hospitalizovat na psychiatrii ? Kam se máme obrátit ? Na jaké telefonní číslo zavolat v případě jeho vyhrožování sebevraždou ? Trvá to delší dobu a už si nevíme rady. Děkuji za odpověď. Michaela S. |
| Michaela - 14.04.2015 10:06:10 | |
| ODPOVĚĎ: | Dobrý den. V našem oboru se bohužel setkáváme velmi často s tím, že pacient nanahlíží na to, že se u něj již rozvíjí psychiatrické onemocnění. Psychické poruchy, u kterých se jako příznaky objevují bludy, a těch je celá řada, je nutné jednoznačně řešit podáváním psychofarmak, výhodou je terapii nastavovat za hospitalizace v nemocnici s podrobným vyšetřením pacienta. Pokud již pacient hovoří o tom, že by se mohl ohrozit na životě, je vhodné ho co nejdříve dopravit do nemocnice a přijmout k hospitalizaci, v těchto případech je možné navrhnout i nedobrovolné léčení. Jako první telefonní číslo v případě nutnosti akutní pomoci bych volil známé číslo rychlé záchranné služby 155, se kterou bude zkoordinovaný další postup dopravení pacienta do nemocnice, v případě lepší spolupráce pacienta je možné ho přivést k vyšetření do jakékoli psychiatrické ambulance, při FN Plzeň je ambulance zaměřena zejména na případy, kde je nutné akutně pacientovi pomoci, mimo klasickou pracovní dobu je možné vyžádání psychiatrického vyšetření přes Centrální příjem FN. |
| MUDr. Jiří Hudeček - 14.04.2015 10:21:47 | |
| Datum chatu | Téma chatu | Na dotazy odpovídal/a |
| 20.11.2023 | Zkouška | Jana Würflová |
| 21.11.2023 | Dekubity | Bc. Vanda Tomášková |
| 17.10.2023 | Víte, co jíte? | Bc. Romana Fatková, DiS. |
| 18.10.2022 | Víte co jíte? | Bc. Romana Fatková, DiS. |
| 04.01.2022 | Očkování proti Covid – 19 (poznatky a postřehy po ročním očkování….) | MUDr. Alena Koubová |
| 21.12.2021 | Péče o matku a dítě v šestinedělí | MUDr. Jaroslava Karbanová, Ph.D. |
| 07.12.2021 | Dekubity | Mgr. Nina Müllerová |
| 01.11.2021 | Revmatická onemocnění | MUDr. Jan Zeman |
| 09.11.2021 | Rakovina prostaty a varlat | MUDr. Ivan Trávníček, Ph.D. |
| 26.10.2021 | Anestezie a resuscitace | prof. MUDr. Jan Beneš, Ph.D. |
| 12.10.2021 | Duševní zdraví | Mgr. Lucie Eisenvortová |
| 12.10.2021 | Duševní zdraví | Mgr. Lucie Eisenvortová |
| 14.09.2021 | Antikoncepce - pomocník nebo strašák? | MUDr. Jan Humplík |
| 22.06.2021 | Kožní nádory | doc. MUDr. Tomáš Fikrle, Ph.D. |
| 08.06.2021 | Darování krve - nejvzácnější tekutiny | MUDr. Jana Ticháčková |
| 25.05.2021 | Hypertenze | prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. |
| 11.05.2021 | Únavový syndrom | Mgr. Pavel Brenkus |
| 27.04.2021 | Jarní alergie | MUDr. Martina Vachová, Ph.D. |
| 13.04.2021 | Parkinsonova choroba | MUDr. Vojtěch Mach |
| 30.03.2021 | Covid a jeho dopady na naší psychiku | Mgr. Dana Chmelařová, Ph.D. |
| 16.03.2021 | Bolesti zad - civilizační choroba | MUDr. Andrea Kunschová |
| 02.03.2021 | Cévní mozková příhoda - mrtvice | doc. MUDr. Jan Mraček, Ph.D. |
| 16.02.2021 | Rakovina krve | doc. MUDr. Daniel Lysák, Ph.D. |
| 02.02.2021 | Očkování proti Covid - 19 | MUDr. Jana Váchalová |
| 19.01.2021 | Infarkt | doc. MUDr. Ivo Bernat, Ph.D. |
| 19.01.2021 | Infarkt | doc. MUDr. Ivo Bernat, Ph.D. |
| 05.01.2021 | Oční nemoci a vady | MUDr. Ivana Sováková |
| 15.12.2020 | Jak se vyhnout stresu o Vánocích | Mgr. Pavel Brenkus |
| 01.12.2020 | DĚTSKÁ OBEZITA | MUDr. Petra Paterová |
| 03.11.2020 | RAKOVINA PROSTATY A VARLAT | MUDr. Hana Sedláčková |
| 20.10.2020 | OSTEOPORÓZA | doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D. |
| 06.10.2020 | STAŘECKÁ DEMENCE | MUDr. Zdeňka Roubalová |
| 10.03.2020 | ONEMOCNĚNÍ LEDVIN | MUDr. Jiří Kolář |
| 25.02.2020 | Fibrilace síní | doc. MUDr. Vlastimil Vančura, Ph.D. |
| 11.02.2020 | EPILEPSIE U DOSPĚLÝCH | MUDr. Hana Vacovská |
| 28.01.2020 | Robotické operace | MUDr. Václav Karnos |
| 14.01.2020 | NEDOSTATEK VITAMÍNU D A JEHO DŮSLEDKY | prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. |
| 17.12.2019 | ZÁNĚTY STŘEV A DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK | MUDr. Jan Kotyza |
| 03.12.2019 | PREVENCE AIDS | prof. MUDr. Petr Pazdiora, Ph.D. |
| 19.11.2019 | NOVINKY V LÉČBĚ DIABETU | MUDr. Michal Krčma, Ph.D. |
| 19.11.2019 | Novinky v léčbě diabetu | MUDr. Michal Krčma, Ph.D. |
| 05.11.2019 | Bipolární porucha | MUDr. Jiří Hudeček |
| 22.10.2019 | Akutní a chronická otrava oxidem uhelnatým - příznaky a léčba | MUDr. Martin Štěpán |
| 08.10.2019 | PROBLÉMY SE ZRAKEM, ONEMOCNĚNÍ OČÍ | MUDr. Ivana Sováková |
| 24.09.2019 | Antikoncepce - možnosti, přínosy, rizika, věk žen a potíže po vysazení | MUDr. Jan Humplík |
| 10.09.2019 | Artroskopie kloubů | MUDr. Ondřej Havel |
| 18.06.2019 | Kardiak v létě – na co pozor, jak na dovolenou, jak s pohybem … | MUDr. Jan Lhotský |
| 04.06.2019 | MELANOM | MUDr. Barbora Divišová, Ph.D. |
| 21.05.2019 | ŽALUDEČNÍ A DVANÁCTNÍKOVÉ VŘEDY | MUDr. Luděk Bouchner |
| 07.05.2019 | HPV viry – co všechno způsobují, jaká je prevence | doc. MUDr. Jiří Bouda, Ph.D. |
| 23.04.2019 | PORUCHY SRÁŽLIVOSTI KRVE – PŘÍČINY, PROJEVY, LÉČBA | MUDr. Zdeňka Hajšmanová |
| 09.04.2019 | Prevence a léčba diabetické nohy | MUDr. Ivana Flanderová |
| 26.03.2019 | Zelený zákal, ztráta zraku | MUDr. Ivana Sováková |
| 12.03.2019 | Rakovina jater | prof. MUDr. Vladislav Třeška DrSc. |
| 26.02.2019 | Paradentóza - Parodontis | MUDr. Jan Liška |
| 12.02.2019 | Degenerativní onemocnění páteře, bolesti zad | MUDr. Jaroslava Suchá |
| 29.01.2019 | Ekzém, lupénka a jiné kožní choroby | prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D. |
| 15.01.2019 | Operace štítné žlázy | MUDr. Vladan Hrabě |
| 18.12.2018 | Předvánoční stres | Mgr. Dana Chmelařová |
| 04.12.2018 | Gynekologická onemocnění a operace | MUDr. Jiří Presl, Ph.D. |
| 20.11.2018 | Ředění krve, proč je to důležité? | MUDr. Tomáš Mádr |
| 06.11.2018 | Světový den diabetu | MUDr. Michal Krčma, Ph.D. |
| 23.10.2018 | Osteoporóza | doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D. |
| 09.10.2018 | Léčebná chirurgie pro a po hubnutí | MUDr. Jan Geiger |
| 25.09.2018 | Choroby srdce ve stáří | MUDr. Jan Lhotský |
| 11.09.2018 | Patní ostruha | MUDr. Michal Ruml |
| 26.06.2018 | Kýla | doc. MUDr. Jarmil Šafránek, Ph.D. |
| 19.06.2018 | Angina Pectoris | doc. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D. |
| 22.05.2018 | Cukrovka u dětí a dospívajících | MUDr. Petra Paterová |
| 24.04.2018 | Alergie a astma | MUDr. Martina Vachová |
| 10.04.2018 | Onemocnění žlučníku | MUDr. Karel Rupert, Ph.D. |
| 27.03.2018 | Infekční onemocnění plic – tuberkulóza, zápal plic | MUDr. David Havel |
| 27.03.2018 | Infekční onemocnění plic – tuberkulóza, zápal plic | MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D. |
| 13.03.2018 | Nádory mozku a míchy | MUDr. Petr Vacek |
| 27.02.2018 | Rakovina jícnu a žaludku | MUDr. Karel Balihar, Ph.D. |
| 13.02.2018 | Rakovina plic | MUDr. Veronika Bednářová |
| 30.01.2018 | Kosmetické nedostatky kůže – akné, bradavičky, kuří oka, jaterní skvrny, ochlupení | MUDr. Barbora Divišová, Ph.D. |
| 16.01.2018 | Klimakterium (menopauza) - klimakterické potíže a jejich řešení, důsledky klimakteria | MUDr. Lukáš Prajka |
| 02.01.2018 | Máme se bát antibiotik? | MUDr. Tamara Bergerová |
| 19.12.2017 | Kladné emoce, šíření klidu a dobré nálady / energie nejen o svátcích | Mgr. Blanka Šestáková, Ph.Dr. |
| 21.11.2017 | Řídnutí kostí – osteoporóza | doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D. |
| 07.11.2017 | Cukrovka - Diabetes mellitus | MUDr. Vojtěch Česák |
| 24.10.2017 | Rakovina prostaty a známá kampaň Movember | MUDr. Tomáš Vavřík |
| 10.10.2017 | Onemocnění velkých kloubů | MUDr. Karel KOUDELA, Ph.D. |
| 26.09.2017 | Porody, 10. výročí Gynekologicko-porodnické kliniky | doc. MUDr. Zdeněk Novotný, CSc. |
| 12.09.2017 | Kardiovaskulární choroby | prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. |
| 20.06.2017 | Dětské úrazy | MUDr. Pavel Hořák |
| 06.06.2017 | Opalování a prevence melanomu | MUDr. Barbora Divišová Ph.D. |
| 23.05.2017 | Poruchy prokrvení dolních končetin – současné možnosti léčby | doc. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D. |
| 09.05.2017 | Vysoký krevní tlak a rizika s ním spojená | MUDr. Markéta Hronová |
| 25.04.2017 | Meningokokové infekce a očkování proti nim | MUDr. Alena Koubová |
| 11.04.2017 | Parkinsonova choroba | MUDr. Jan Žák |
| 28.03.2017 | Zápal plic, kašel | MUDr. David Havel |
| 14.03.2017 | Ekzém, lupénka a jiné kožní choroby | MUDr. Martin Novák |
| 28.02.2017 | Křečové žíly | prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. |
| 14.02.2017 | Karcinom prostaty a nové technologie, které zachytí nádor přesněji | MUDr. tomáš Vavřík |
| 31.01.2017 | Dna, revmatismus | MUDr. David Suchý, Ph.D. |
| 17.01.2017 | LDN - Lůžka dlouhodobě nemocných | MUDr. Miloš Kopecký |
| 03.01.2017 | Migréna | MUDr. Rudolf Kotas |
| 20.12.2016 | Porod | MUDr. Jaroslava Karbanová |
| 06.12.2016 | Zdravotní pomůcky pro lidi nemocné i zdravé | Jana Martincová |
| 29.11.2016 | Úzkost a podzimní deprese | PhDr. Blanka Šestáková |
| 22.11.2016 | Chronická obstrukční plicní nemoc | MUDr. Petr Šafránek |
| 15.11.2016 | Cukrovka (Diabetes mellitus) | MUDr. Klára Picková |
| 08.11.2016 | Zelený zákal, ztáta zraku | MUDr. Ivana Sováková |
| 01.11.2016 | Paradentóza | MUDr. Barbora Valentová |
| 25.10.2016 | Karcinom prsu | MUDr. Andrea Ňaršanská |
| 18.10.2016 | Nejčastější choroby ve stáří | MUDr. Kateřina Soukupová |
| 11.10.2016 | Výživa | Mgr. Jana Körnerová |
| 04.10.2016 | Ušní, nosní a krční onemocnění u dětí i dospělých | MUDr. Vladan Hrabě |
| 27.09.2016 | Alzheimerova choroba | doc.MUDr. Jiří Beran, CSc. |
| 20.09.2016 | Sociální péče o seniory, terénní a pobytové služby | Mgr.Bc. Ivana Šuryová |
| 13.09.2016 | Dětská obezita | MUDr. Dominika Cvalínová |
| 21.06.2016 | Chudokrevnost (Anemie) | MUDr.Jitka Šlechtová |
| 14.06.2016 | Dárcovství krve | MUDr. Jana Ticháčková |
| 07.06.2016 | Plastická chirurgie | MUDr. Tomáš Kydlíček, Ph.D., MBA. |
| 31.05.2016 | Hypertenze | prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. |
| 17.05.2016 | První pomoc | MUDr. Jan Zatloukal |
| 10.05.2016 | Porod | MUDr. Jaroslava Karbanová |
| 03.05.2016 | Melanom | prof. MUDr. Karel Pizinger, CSc. |
| 26.04.2016 | Epilepsie u dětí | MUDr. Jitka Rokytová |
| 19.04.2016 | Žaludeční vředy | MUDr. Eva Mayerová |
| 12.04.2016 | Rakovina ženských orgánů | MUDr. Jiří Presl, Ph.D. |
| 05.04.2016 | Alzheimerova nemoc | MUDr. Zdeňka Roubalová |
| 29.03.2016 | Leukémie | MUDr. Pavel Jindra, Ph.D. |
| 22.03.2016 | Poruchy zraku | MUDr. Marie Jurčuková |
| 15.03.2016 | Trombóza | MUDr. Tomáš Mádr |
| 08.03.2016 | Poruchy řeči | Mgr. Ivana Herejková |
| 01.03.2016 | Jód a jeho vliv nejen na štítnou žlázu | MUDr. Hana Grégrová |
| 23.02.2016 | Dětská stomatologie | doc. MUDr. Vlasta Merglová, CSc. |
| 16.02.2016 | Psychosomatické poruchy | PhDr. Mgr. Blanka Šestáková |
| 09.02.2016 | Bolesti zad a páteře | MUDr. Jiří Valeš |
| 02.02.2016 | Chřipka | MUDr. Jaroslav Jirouš |
| 26.01.2016 | Léčba hemeroidů a křečových žil | MUDr. Vilém Kuntscher, Ph.D. |
| 19.01.2016 | Možnosti diagnostiky pomocí moderní techniky | prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. |
| 12.01.2016 | Spánková apnoe, chrápání | MUDr. Krista Plicková |
| 05.01.2016 | Péče o předčasně narozené děti | doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D. |
| 15.12.2015 | Duševní pohoda o Vánocích | PhDr. Mgr. Blanka Šestáková |
| 08.12.2015 | Celiakie | Jaroslava Kreuzbergová, DiS. |
| 01.12.2015 | Tuberkulóza | MUDr. Václava Dubová |
| 24.11.2015 | Lčebná rehabilitace u dětí | MUDr. Helena Sobotková |
| 10.11.2015 | Diabetes mellitus (cukrovka) | prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, Ph.D. |
| 03.11.2015 | Chřipka a pneumokoková onemocnění | MUDr. Jana Váchalová |
| 27.10.2015 | Dětská obezita | prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D. |
| 20.10.2015 | Revmatická onemocnění | MUDr. David Suchý, Ph.D. |
| 13.10.2015 | Úzkostné poruchy a fóbie - možnosti léčby bez léků | Mgr. Vladimír Stuchl |
| 06.10.2015 | Náhlá srdeční smrt | MUDr. Vlatimil Vančura, Ph.D. |
| 29.09.2015 | Stáří | MUDr. Vlasta Štastná |
| 22.09.2015 | Rakovina ledvina a jiná ledvinová onemocnění | MUDr. Viktor Eret, Ph.D. |
| 15.09.2015 | Dětské očkování | prof. MUDr.Josef Sýkora, Ph.D. |
| 08.09.2015 | Dětské psychické poruchy | MUDr. Jiří Podlipný, Ph.D. |
| 30.06.2015 | Klíšťová encefalitida | MUDr. Jarmila Kydlíčková |
| 23.06.2015 | Lékařská genetika | MUDr. Ivan Šubrt, Ph.D. |
| 16.06.2015 | Infarkt myokardu | MUDr. Ivo Bernat |
| 09.06.2015 | 1.pomoc | MUDr. Jakub Kletečka |
| 02.06.2015 | Melanom | MUDr. Barbora Divišová, Ph.D. |
| 26.05.2015 | Bolest a pohyb – vhodné pohybové aktivity z pohledu fyzioterapeuta | MUDr. Hana Hladová |
| 19.05.2015 | Alergie a astma | doc. MUDr. Petr Panzner, CSc, |
| 12.05.2015 | endokrinologie | MUDr. Michal Krčma |
| 05.05.2015 | Chronický únavový syndrom | MUDr. Věra Vobořilová |
| 28.04.2015 | Gynekologická onemocnění | doc. MUDr. Vladimír Kališ, Ph.D. |
| 21.04.2015 | Nedoslýchavost | MUDr. Monika Vohlídková |
| 14.04.2015 | Deprese a jiné psychické nemoci. | MUDr. Jiří Hudeček |
| 07.04.2015 | Bezpečnost potravin | Bc. Eva Halámková |
| 31.03.2015 | Dárcovství krve | MUDr. Petra Šlechtová, MBA |
| 24.03.2015 | Zdraví spánek, poruchy spánku | MUDr. Krista Plicková |
| 17.03.2015 | Časté nemoci dutiny ústní | doc. MUDr. Vlasta Merglová, CSc. |
| 10.03.2015 | Cévní mozková příhoda | MUDr. Jiří Polívka, CSc. |
| 03.03.2015 | Chronické defekty | MUDr. Petr Šíma |
| 24.02.2015 | Rakovina močového měchýře | MUDr. Dušan Mrkos |
| 17.02.2015 | Chřipku nepodceňujte! | MUDr. Alena Koubová |
| 10.02.2015 | Artróza | MUDr. Karel Koudela, Ph.D. |
| 03.02.2015 | Nový stacionář pro seniory | Ing. Bc. Andrea Mašínová, MBA |
| 27.01.2015 | Nemoci zažívacího ústrojí, vyšetřovací metody trávicího traktu | MUDr. Luděk Bouchner |
| 20.01.2015 | Choroby ve stáří | MUDr. Kateřina Soukupová |
| 13.01.2015 | Chci zhubnout! | Jaroslava Kreuzbergová, DiS. |
| 16.12.2014 | Chronická obstrukční plicní nemoc a problematika kouření | MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D. |
| 09.12.2014 | Otázky kolem HIV a AIDS | MUDr. Jana Braunová |
| 02.12.2014 | Krční, nosní a ušní choroby u dětí a dospělých | doc. MUDr. Jaroslav Slípka, CSc. |
| 25.11.2014 | Možnosti současné plastické chirurgie | MUDr. Tomáš Kydlíček, Ph.D., MBA |
| 18.11.2014 | Diabetes mellitus | MUDr. Michal Krčma, Ph.D. |
| 11.11.2014 | Oční nemoci a vady | as. MUDr Šárka Belfínová |
| 04.11.2014 | Dárcovství kostní dřeně | MUDr. Veronika Bergerová |
| 21.10.2014 | Osteoporóza u mužů a žen | MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D. |
| 14.10.2014 | Kojení a péče o dítě do 1 roku | MUDr. Monika Kepková |
| 07.10.2014 | Duševní choroby a duševní zdraví | MUDr. Jiří Podlipný, Ph.D |
| 30.09.2014 | Bolesti hlavy a zad, současné civilizační choroby | MUDr. Petr Ševčík, Ph.D. |
| 23.09.2014 | Urologická onemocnění | MUDr. Dušan Mrkos |
| 16.09.2014 | Onkologická onemocnění | MUDr. Marie Votavová |
| 09.09.2014 | Poruchy chování a učení v dětském věku, péče o děti zdravotně znevýhodněné. | Mgr. Alice Kozáková |
| 24.06.2014 | Kožní nemoci | MUDr. Martin Novák |
| 17.06.2014 | Rakovina prsu | MUDr. Ilona Zedníková |
| 10.06.2014 | Infekční onemocnění a cestovní medicína | MUDr. Alena Koubová |
| 03.06.2014 | Dětské letní nemoci | MUDr. Zdeňka Černá |
| 27.05.2014 | Sociální práce ve zdravotnictví | Mgr. Eva Weinfurterová |
| 20.05.2014 | Porody ve FN Plzeň | Bc. Ivana Hánová |
| 13.05.2014 | Výživa | Jaroslava Kreuzbergová, DiS. |
| 06.05.2014 | Dárcovství krve | MUDr. Mája Švojgrová |
| 29.04.2014 | Vše o Fakultní nemocnici Plzeň | Ing. Bc. Andrea Mašínová, MBA |