K výpočtu je potřeba znát diurézu v mezidialyzačním období s přesností na 100 ml a koncentraci kreatininu a urey v plazmě/séru a v moči. Do laboratoře je třeba dodat krev a průměrný vzorek moče.

Zdroj výpočtu (clearance obecně):
Racek J. et al., Klinická biochemie, 2. přepracované vydání, Galén, 2006, 329 stran, str. 227.

Clearance urey se nepoužívá k odhadu glomerulární filtrace (odhady GF jsou založeny na koncentraci keatininu nebo cystatinu C v krvi, viz tam; kvůli významné reabsorpci urey v tubulech je odhad GF pomocí urey výrazně podhodnocený). Uplatnění nachází clearance urey při odhadu reziduální funkce ledvin u hemodialyzovaných pacientů. Pro tento účel bylo vyvinuto několik metod, jedna z nich měří ureu v séru/plazmě po dialýze a před následující dialýzou a zároveň měří ureu a kreatinin ve sbírané moči v mezidialyzačním období. Z obou sérových hodnot se pak (s údaji ze sbírané moče) počítá clearance kreatininu a urey a jejich průměr by měl odrážet reziduální renální funkci (clearance kreatininu kvůli tubulární sekreci nadhodnocuje, clearance urey kvůli vyššší resorpci podhodnocuje)

C urey = (VxU urey)/P/S urey