Odebranou krev je nutno ihned transportovat do laboratoře (již za 1h od odběru dochází k arteficiálnímu zvýšení K vlivem přesunů z buňky), v žádném případě nesmí být plná krev uchovávána v chladničce a hemolytická.
Při vysokém počtu krevních elementů (zejména u trombocytózy a leukémií) je nutno provést vyšetření kalémie z plazmy (kalémie v séru je falešně vyšší), okamžitě doručit do laboratoře osobní donáškou (ne potrubní poštou), v laboratoři upozornit na problém (upřednostnění, šetrná centrifugace - 10 min 1500 g).

RH jsou uvedené pro sérum, plazmatická kalémie je přibližně o 0,3-0,4 mmol/l nižší než sérová, rozdíl závisí na počtu trombocytů.

V těhotenství klesá kalémie vlivem hemodiluce (při expanzi plazmatického objemu) a anabolismu (přesun intracelulárně).

RH jsou uvedené pro sérum (plazmatická kalémie je u těhotných o cca 0,3 mmol/l nižší).

Adeli K., Higgins V., Trajcevski K., White-Al Habeeb N.: The Canadian laboratory initiative on pediatric reference intervals: a CALIPER white paper. Crit Rev Clin Lab Sci 2017, 54(6): 358-413.

Grossi E., Colombo R., Cavuto S., Franzini C.: The REALAB Project: A New Method for the Formulation of Reference Intervals Based on Current Data. Italská multicentrická studie REALAB, Clin Chem 2005, 51(7): 1232 - 1240 (1238).

UpToDate 2024: Reference intervals in pregnancy + konsenzus ÚKBH.

Draslík je hlavní intracelulární kationt.

Kalémii je nutno posuzovat vzhledem k pH, dále monitorujeme natrémii, magnezémii, případně i ostatní minerály a renální testy.

Příčinou hypokalémie může být redistribuce (alkalémie, podání glukózy s inzulinem, anabolismus, podání anabolik), ztráty (např. zvracení, průjem, léčba thiazidovými diuretiky, furosemidem, porucha tubulů, osmotická diuréza), nedostatečný příjem, hyperaldosteronismus, hypomagnezémie (bez úpravy magnezémie nedojde k úpravě kalémie). 

Příčinou hyperkalémie může být redistribuce (acidémie, katabolismus, rozpad buněk - např. rabdomyolýza, popáleniny, intravaskulární hemolýza, po ozáření, chemoterapii), selhání ledvin s oligurií či anurií, vliv léků (např. ACEI, sartany, spironolakton, penicilin), opakované podání transfúzí, hypoaldosteronismus.

Kritické jsou hodnoty kalémie pod 2,5 mmol/l a nad 6,5 mmol/l. Léčba hyperkalémie musí být rychlá, kalémie nad 6,5 mmol/l je indikací k hemodialýze, kalémie nad 10 mmol/l je smrtelná.
Změna pH o 0,1 vede přibližně ke změně kalémie o 0,6 mmol/l (zvýšení při acidémii, snížení při alkalémii). Hypokalémie s acidémií nebo hyperkalémie s alkalémií jsou kritické nebo potenciálně kritické stavy.

INTERFERENCE: K pseudohyperkalémii vede pozdní dodání krve do laboratoře, uchování plné krve v chladničce, hemolýza, stanovení kalémie v séru u vysokého počtu krevních elementů (zvláště trombocytů, leukocytů), při užití špatné zkumavky či při přelévání krve mezi zkumavkami (vliv antikoagulačního činidla K₃EDTA), vlivem infúze či transfúze. 
 
Sérová kalémie se arteficiálně zvyšuje přibližně o 1 mmol/l na 1000 x 10⁹/l trombocytů nebo 100 x 10⁹/l leukocytů (pacienty s vysokým počtem krevních elementů je nutné odebírat do zkumavky s heparinátem Li a kalémii stanovit z plazmy, okamžitě doručit do laboratoře osobní donáškou a šetrně centrifugovat, vhodné je srovnání s kalémií z plné arteriální/žilní krve stanovené na POCT ABR). Výrazněji se kalémie zvyšuje u CLL, AML, v přítomnosti aktivovaných destiček (i při jejich normálním počtu díky rychlejší agregaci). U pacientů s hematologickou malignitou a vysokým počtem leukocytů se mohou vyskytovat pseudohyperkalémie naopak při odběru do heparinátu Li.

K pseudohypokalémii při měření nepřímou metodou ISE může dojít při výrazné hyperproteinémii (klinicky významné změny až při CB nad 130 g/l).

Interference LIH: hemolýza (↑); při měření z plné krve hemolýzu nerozpoznáme

Při hemolýze je kalémie arteficálně zvýšena přibližně o 0,35 (0,4) mmol/l na každý g/l hemoglobinu.

Algoritmus pro hodnocení kalémie při hemolýze (volný hemoglobin 1-10 g/l, u dětí do 6 let 2-10 g/l) 

Korekce K k hemolýze vychází ze zjednodušeného předpokladu, že 1 g/l volného Hb zvyšuje plazmatickou kalémii asi o 0,35 mmol/l. Jde o orientační odhad vlivu hemolýzy na kalémii, který může v některých případech přinést užitečnou klinickou informaci (např. upozornění na pravděpodobnou hypokalémii). Přepočet ale nelze vnímat jako spolehlivé číslo a řídit podle něj diagnostiku nebo terapii. Při extrémní hemolýze (volný Hb nad 10 g/l) a u dětí do 1 roku se komentář nevydává. Pokud je známo, že má pacient intravaskulární hemolýzu, je zvýšení kalémie pravdivé a výsledek se může vydat na žádost ošetřujícího lékaře.

Zdroj algoritmu pro hodnocení K při hemolýze: Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 53. ISBN: 978-80-247-1221-5, upraveno dle konsenzu ÚKBH.

M. Šolcová: Poruchy ABR. PO>STUDIUM [online] 9. únor 2018, poslední aktualizace 9. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=441  ISSN 1803-8999.

M. Šolcová: Preanalytika. PO>STUDIUM [online] 8. únor 2018, poslední aktualizace 8. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=442  ISSN 1803-8999.

Jabor A. a kol., Vnitřní prostředí, GRADA, 1. vydání, 2008.
Kazda A. a kol., Kritické stavy, GALÉN, 1. vydání, 2012.