<<< zpět na seznam metod

Aspartátaminotransferáza (AST) (P/S)

Název metody: Aspartátaminotransferáza (AST) (P/S)
Statim: Ano
Klíčová slova: Aspartátaminotransferasa, L-aspartát:2-oxoglutarát aminotransferáza, L-aspartát:2-oxoglutarát aminotransferasa, aspartáttransamináza, aspartáttransaminasa, aspartát-α-ketoglutaráttransaminasa, aspartát-2-ketoglutarátaminotransferasa, L-aspartát-2-oxoglutarátaminotransferáza, aspartát-2-oxoglutaráttransaminasa, aspartylaminotransferasa, aminotransferasa kyseliny asparagové, transamináza A, glutamát-oxalacetát transamináza, glutamát-oxalacetátaminotransferasa, ..
Zkratka: AST
Jednotka: µkat/l
Žádanka: Rutinní, elektronická
Materiál: Krev nesrážlivá/srážlivá
Odběr: heparinová (Li) plazma s gelem/Sérum s gelem
Vacuette: Zelená (žlutý kroužek) / červená (žlutý kroužek)
Množství: 4 ml
Princip: Spektrofotometrie, kinetika, IFCC metoda
Dostupnost: Nepřetržitě
Odezva: Statim: 2h, Rutina: 4h
Poznámka k odběru:

Hemolýza falešně zvyšuje výsledky vyplavením AST z erytrocytů.

Referenční meze:
PohlavíVěkRozmezíJednotkaPoznámka
  0–15 dnů ≤ 2,6 µkat/l  
  15 dnů–2 roky ≤ 1,0    
  2–18 let ≤ 0,8    
Ženy > 18 let ≤ 0,6    
Muži > 18 let ≤ 0,8    
Zdroj RM:

Ridefelt P., Hilsted L., Juul A., Hellberg D., Rustad P.: Pediatric reference intervals for general clinical chemistry components – merging of studies from Denmark and Sweden. Scand J Clin Lab Invest 2018, 78(5): 365-372.

Adeli K., Higgins V., Trajcevski K., White-Al Habeeb N.: The Canadian laboratory initiative on pediatric reference intervals: a CALIPER white paper. Crit Rev Clin Lab Sci 2017, 54(6): 358-413.

Rustad P., Felding P., Franzson L. et al.: The Nordic Reference Interval Project 2000: recommended reference intervals for 25 common biochemical properties. Scand J Clin Lab Invest 2004, 64: 271-284.

 

Klinický popis:

Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který se nachází především v játrech a příčně pruhovaných svalech (včetně srdeční svaloviny - myokardu). Hlavními příčinami zvýšení aktivity AST v plazmě/séru jsou tedy onemocnění jater, kosterních svalů a myokardu.

Existují dva izoenzymy AST - cytoplazmatický a mitochondriální, který v buňkách převažuje. Zatímco cytoplazmatický izoenzym se vyplavuje do krve již při mírném poškození buněk obsahujících AST (podobně jako příbuzný enzym alaninaminotransferáza - ALT), mitochondriální izoenzym až při jejich těžkém poškození (nekróze).

Aktivita ALT by měla být u dospělých osob bez závažného poškození jater vyšší než aktivita AST, pokud vyloučíme svalový původ AST a hemolýzu (aktivita AST v erytrocytech je asi 40x vyšší než v plazmě/séru).

Aktivita AST je závislá na věku a pohlaví. Novorozenci mají vyšší hodnoty v prvních dnech po narození (v důsledku hypoxie svalů při porodu), u dětí bývá rovněž vyšší aktivita AST než u dospělých. Muži mají vyšší hodnoty než ženy.

Příčiny zvýšení aktivity AST:

  • onemocnění jater (např. původu infekčního, autoimunního, toxického, nádorového);
  • onemocnění žlučových cest;
  • selhání oběhu (např. šok, pravostranné srdeční selhání);
  • onemocnění myokardu (např. akutní infarkt myokardu, myokarditidy, st. po elektrické kardioverzi aj.);
  • onemocnění kosterních svalů, st. po velké fyzické zátěži, zhmoždění svalů apod.;
  • ostatní příčiny: těžká hypotyreóza, hemolytická anémie, otrava oxidem uhelnatým, zvýšení následkem léků či drog, přítomnost makroenzymu AST v krvi aj.

Pozn.: Pokud vyloučíme jiný zdroj AST než hepatocyty (zejm. kosterní sval, myokard a erytrocyty), je poměr AST/ALT > 1 ve většině případů známkou nekrózy hepatocytů.

AST je důležitým parametrem při výpočtu FIB-4 skóre, které odhaduje riziko jaterní fibrózy.

(Mnoho běžně užívaných léků může zvyšovat aktivitu AST, viz ALT a řada dalších).

Příčiny snížení aktivity AST:

  • podávání některých léků (např. cyklosporin, progesteron).

Pozn.: Snížení aktivity AST nemá obvykle diagnostický význam.

 

Související metody a výpočty: FIB-4 skóre, Fosfatáza alkalická (ALP) (P/S), Gama-glutamyltransferáza (GGT) (P/S), Kreatinkináza (CK) (P/S), Alaninaminotransferáza (ALT) (P/S), Bilirubin celkový (P/S)
Odkazy:

https://www.labtestsonline.cz/ast.html

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Biochemick%C3%A1_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_jater

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Aspart%C3%A1taminotransfer%C3%A1za



Autor: MUDr. Roman Cibulka, Ph.D., MBA
Poslední aktualizace: 16.02.2024