Vzorek krve je nutno po odběru ihned dopravit do laboratoře. Pokud nelze vzorek okamžitě zaslat na ÚKBH, je nutné vzorek uskladnit při teplotě 2-8 °C.

Viz podřazené metody

Společné stanovení vybraných zástupců antibiotik a jejich metabolitů metodikou LC-MS. Metoda stanovení vyjmenovaných látek byla validována dle doporučení Evropské lékové agentury (EMA).

Hlavním cílem terapeutického monitorování plazmatických koncentrací (TDM) antibiotik je optimalizovat dávku pro dosažení účinné expozice antibiotika. Snažíme se minimalizovat riziko selhání léčby, vzniku rezistence a zároveň také chceme snížit riziko toxicity. TDM nám pomůže zajistit dosažení optimálního PK/PD cíle.

TDM je doporučeno zejména u pacientů s velkou variabilitou farmakokinetiky, kdy nelze spoléhat na standardní dávkovací režimy.

Jedná se například o pacienty:

• kriticky nemocné (změny v distribuci i eliminaci léčiv),
• pacienty s poruchou renálních nebo jaterních funkcí,
• pacienty s augmentovanou renální clearance,
• pacienty s náhradou renálních funkcí (RRT),
• pacienty s extrémní hmotností (méně než 50 kg či více než 120 kg),
• pacienty s amputacemi,
• geriatrické pacienty,
• děti,
• těhotné a kojící ženy,
• pacienty s popáleninami, ascitem, srdečním selhání, imunosuprimované

TDM se také doporučuje provést v případě léčby těžkých infekcí, infekcí v hůře dostupných místech průniku antibiotik a léčby infekcí způsobených rezistentními patogeny. Vhodné je v případě dlouhodobé antibiotické terapie, dále při kombinované terapii a v situacích, kdy stoupá riziko toxicity. Vhodné je stanovit koncentrace při přítomnosti potenciálně interagujících léčiv. TDM je doporučeno také při horší klinické odpovědi na terapii či při podezření na výskyt nežádoucích účinků.

Krev na stanovení koncentrace antibiotika se odebírá obecně v ustáleném stavu. Při intermitentním dávkování odebíráme typicky hladinu před podáním další dávky. Pro výpočet plochy pod křivkou (AUC) a odhad expozice bývá nutné odebrat více vzorků v průběhu dávkového intervalu. Větší počet stanovení může být nutný také pro odhad koncentrací v průběhu celého dávkového intervalu. Přesný počet stanovení se určuje individuálně u konkrétního pacienta dle klinické situace.

Pro každé antibiotikum je stanoveno doporučené terapeutické rozmezí. Toto rozmezí je uvedeno v popisu metod jednotlivých antibiotik a je pouze orientační. Cílové rozmezí je vždy stanovováno individuálně u každého pacienta. Konkrétní cílová koncentrace záleží zejména na citlivosti patogena (tzv. minimální inhibiční koncentraci – MIC), dále na místě a závažnosti infekce a na klinickém stavu pacienta. Při empirické terapii můžeme využít známé breakpointy (např. EUCAST).

Snahou je dosažení cílových koncentrací dle PK/PD parametrů. U antibiotik s časově závislým efektem se snažíme docílit, aby koncentrace volné frakce antibiotika v místě infekce dostatečnou dobu přesahovaly MIC patogena. V případě efektu závislém na AUC hodnotíme celkovou expozici.

Zároveň monitorujeme, aby koncentrace nepřesahovaly limity toxicity.

Součástí vyšetření TDM je i interpretace výsledku, kterou provádí Oddělení klinické farmacie. Výsledkem interpretace je doporučení optimální dávky léčiva pro konkrétního pacienta, dále doporučení režimu podávání a délky infuze. K modelování farmakokinetiky využíváme farmakokinetický program MW Pharm.

K interpretaci hladiny je nutné znát čas odběru vzorku, dávkování léčiva a časování podání léčiva, indikaci léčiva a další údaje o pacientovi (stav eliminačních orgánů, komorbidity, laboratorní výsledky, další současně podávaná léčiva...).

Interpretaci hladin antibiotik provádí pro lochotínská pracoviště Oddělení klinické farmacie Lochotín a pro borská pracoviště Oddělení klinické farmacie Bory. Kontakty na jednotlivá pracoviště jsou uvedeny na dlaždici „Klinická farmacie“ na Intranetu FN Plzeň.

Metoda využívá kalibrační materiál od firmy Recipe.

V režimu RUO je dále možno stanovit tyto analyty:

• cefazolin
• cefuroxim
• chloramphenicol
• clindamycin
• sulbaktam
• tazobaktam

Guilhaumou et al. Optimalization of the treatment with beta-lactam antibiotics in critically ill patients – guidelines from the French Society of Pharmacology and Therapeutics. Critical Care (2019) 23:104
Abdul‑Aziz MH et al. Antimicrobial therapeutic drug monitoring in critically ill adult patients: a Position Paper. Intensive Care Med (2020) 46:1127–1153
Pai Mangalore R. et al. The clinical application of beta-lactam antibiotic therapeutic drug monitoring in the critical care setting. J Antimicrob Chemother 2023; 78: 2395–2405