Pro vyšetření ELFO a VLŘ použijte SAMOSTATNOU ZKUMAVKU (červená vacuette) .
Použitelné pouze sérum. Fibrinogen přítomný v plazmě imituje paraprotein.
Hemolýza zkresluje zastoupení frakcí vč. paraproteinu.
Slovní interpretace elektroforetického obrazu.
| ELFO typ - příklady | Alb. | α1 | α2 | β | γ | Poznámka | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Monoklonální deformace (biklonální, triklonální) | ↑,↓,N | ↑,↓,N | ↑,↓,N | Diskrétní peak kdekoliv v rozmezí zón α2-γ | |||
| Monoklonální gamapatie neprokázána | Fyziologický nález | N | N | N | N | N | |
| Akutní zánět | N,↓ | ↑ | ↑ | N,↓ | |||
| Subakutní zánět | ↓,N | N,↑ | ↑ | ↑ | |||
| Chronický zánět | ↓,N | ↑ | |||||
| Chron. zánět: deformace γ | N,↓ | N,↓ | N,↓ | N, ↑ | ↑ | β-γ můstek | |
| Deficit proteinů bez malnutrice | N,↓ | N,↓ | |||||
| Nefrotický syndrom | ↓ | N,↑ | ↑ | ↑ | N,↓ | ||
| Typ ELFO nelze určit |
Drobné odchylky zastoupení jedné/více frakcí, nespadající do jiných kategorií. |
||||||
| Nejčastější nálezy: | |
|---|---|
| Bez patologického nálezu | Typ nefrotický |
| Typ akutního zánětu | Typ deficitu bílkovin nesouvisející s malnutricí |
| Typ subakutního zánětu | Typ ELFO nelze spolehlivě určit |
| Typ chronického zánětu | Typ monoklonální deformace |
| Typ chronického zánětu: deformace frakce gama | Typ biklonální deformace |
Slouží především k diagnostice a sledování monoklonálních gamapatií, zejména ve spojení s vyšetřením BJ bílkoviny v moči, imunofixací séra a stanovením volných lehkých řetězců (VLŘ) (viz související metody). Jako základní screening monoklonálních gamapatií lze doporučit kombinaci elektroforézy séra a vyšetření BJ bílkoviny v moči. Senzitivitu dále zvyšuje (např. při silném klinickém podezření) stanovení VLŘ a imunofixace séra/moči. Určování elektroforetického typu je na ústupu. Nalezené paraproteiny jsou vždy denzitometricky kvantifikovány (pokud lze), u prvozáchytů se automaticky indikuje typizace pomocí imunofixace. Komigrující (maskované, splývající) paraproteiny lze spolehlivě zachytit pouze provedením imunofixace, příp. doplňkovým vyšetřením moči na BJ bílkovinu a stanovením volných lehkých řetězců v séru. K jejich sledování je vhodnější stanovení hladiny dotyčného imunoglobulinu.
K vyšetření se automaticky doplňuje metoda Celková bílkovina (P/S).
Popis jednotlivých frakcí - viz Podřazené metody.
Racek, J. et al: Klinická biochemie. Galén, Praha, 2006, ISBN 80-7262-324-9.
http://www.myeloma.cz/index.php