Mozkomíšní mok lze zaslat potrubní poštou, ale jedná se o vzácný materiál, a proto je preferován osobní transport.

Kestenbaum LA, Ebberson J, Zorc JJ, Hodinka RL, Shah SS. Defining Cerebrospinal Fluid White Blood Cell Count Reference Values in Neonates and Young Infants. Pediatrics. 2010 Feb;125(2):257-64.

Thomas L. et al.: Clinical Laboratory Diagnostics. Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. First Edition. TH-Books Verlagsgesellschaft mbH, Frankfurt/Main, Germany 1998: str. 1312. ISBN: 3-9805215-4-0.

Udává počet jaderných elementů. Tvoří součást základního cytobiochemického vyšetření mozkomíšního moku. Jedná se o součet počtu elementů se segmentovaným a nesegmentovaným jádrem, jejichž počet se stanovuje ve Fuchs-Rosenthalově komůrce po obarvení kyselým fuchsinem, popř. jiným obdobným barvivem zdůrazňujícím jaderné elementy.

Je-li počet leukocytů v referenčním rozmezí, jedná se o oligocytózu, v opačném případě se jedná o pleocytózu. Pojem oligocytóza nemusí znamenat, že se jedná o fyziologický nález, protože buněčná skladba může být patologická. Naopak výskyt pleocytózy nemusí nutně znamenat, že se jedná o infekční onemocnění. Proto je vždy důležitou součástí cytobiochemického vyšetření mozkomíšního moku zhotovení a zhodnocení trvalého cytologického preparátu alespoň v základním barvení. Výsledek cytobiochemického vyšetření je vhodné interpretovat v kontextu s klinickým obrazem a anamnézou pacienta, popř. po konzultaci s pracovníkem provádějícím cytologické zhodnocení.

Obecně je uznáván názor, že za fyziologických okolností se v likvoru polynukleáry, elementy se segmentovaným jádrem, nevyskytují, i když existují práce udávající, že ojediněle polynukleáry mohou být přítomny. Fyziologicky by měla být přítomna převaha klidových elementů (cca 80-90% u dospělého člověka) a lymfocyty by měly tvořit cca 50-80% elementů. Přítomnost makrofágů a plazmocytů v mozkomíšním moku je jevem patologickým.

Jedná-li se o pleocytózu s tisícovými hodnotami elementů/µl s převahou neutrofilních granulocytů, zejména mladších forem, jedná se o nález typický pro purulentní zánět. Mírná převaha neutrofilních granulocytů, která se však rychle mění ve smíšenou pleocytózu, je typicky přítomna v počáteční fázi serozního zánětu, avšak v tomto případě počet elementů tisícových hodnot nedosahuje. Současně je patologickým jevem výskyt eozinofilních granulocytů, které jsou typicky přítomny při infekcích parazitárních, mykotických, popř. při stavech po neurochirurgických výkonech.

Mononukleáry, elementy lymfocytární a monocytární řady, se vyskytují v likvoru za fyziologických i patologických stavů. Stovkové hodnoty monoukleárů s převahou aktivovaných lymfocytů jsou typicky přítomny při zánětu serozního charakteru.

Neřídkým nálezem může být nález elementů s atypickými, nádorovými rysy. Tento nález je závažný a je ze strany pracovníka klinické biochemie provádějícího odečítání cytologického preparátu vždy konzultován.

Všechny nálezy v likvoru je třeba posuzovat v kontextu s klinickým obrazem, anamnézou pacienta, cytologickým zhodnocením a výsledky dalších vyšetření.