Viz Osmolalita (P/S)

Zdroj výpočtu:

Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 13. ISBN: 978-80-247-1221-5. 

K odhadu osmolality lze užít výpočet vycházející z koncentrace sodíku (koeficient 2 započítává i odpovídající anionty), močoviny (urey) a glukózy.

P/S osmolalita výpočet =  2 x Na⁺ + urea + glukóza     

Rozdíl mezi osmolalitou naměřenou osmometrem a vypočtenou se nazývá osmolální gap (osmolální okno), neměl by přesahovat hodnotu 10 mmol/kg. Na jeho zvýšení se podílí např. manitol, toxické látky (alkohol, etylénglykol, metanol...), laktát, ketolátky, plazmaexpandéry, rtg kontrastní látky.

P/S osmolal gap = P/S osmolalita naměřená – P/S osmolalita výpočet    

1 g/l etanolu (1promile alkoholu) zvyšuje osmolalitu přibližně o 23 mmol/kg.
1 g/l etylénglykolu zvyšuje osmolalitu přibližně o 18 mmol/kg.
1 g/l propylénglykolu zvyšuje osmolalitu přibližně o 15 mmol/kg.
1g/l metanolu zvyšuje osmolalitu přibližně o 34 mmol/kg.

Při antiedematózní léčbě (podávání manitolu) je cílem osmolální okno 25–35 mmol/kg.

Výpočet osmolality selhává u hyperproteinémie a hyperlipidémie, kdy je falešně zvýšený osmolal gap (neplatí při stanovení iontů přímou ISE na ABR analyzátoru). U alkalémie může být osmolal gap záporný z důvodu menší disociace iontů.

M. Šolcová: Poruchy ABR. PO>STUDIUM [online] 9. únor 2018, poslední aktualizace 9. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=441  ISSN 1803-8999.