Hodnoty jsou přepočítány z RR pro dospělé pomocí relativního nárůstu v příslušných trimestrech (viz literatura); zaokrouhleno.

• Hradec, J., Vitovec, J., & Spinar, J. (2013). Summary of the ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure 2012. Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa, 55(1), e25–e40. http://doi.org/10.1016/j.crvasa.2013.01.002

Těhotné

• Minhas, Anum S., Mary R. Rooney, Michael Fang, Sui Zhang, Chiadi E. Ndumele, Olive Tang, Steven P. Schulman, et al. 2023. “Prevalence and Correlates of Elevated NT-proBNP in Pregnant Women in the General U.s. Population.” JACC Advances 2 (2): 100265.

   

N-terminální prohormon natriuretického peptidu B (NT-proBNP) je peptid tvořený převážně v kardiomyoctech jako důsledek roztažení srdečních komor. Vzniká ze společného prohormonu spolu s fyziologicky účinným (a klinicky obdobně užívaným) hormonem  - natriuretickým peptidem B (jejich koncentrace v krvi si však kvůli rozdílným cestám odbourávání neodpovídají). Jde o velmi stabilní molekulu (např. při pokojové teplotě je v krvi stabilní po dobu 7 dní). Na hladinu NT-pro BNP má (kromě různých onemocnění) vliv např. i věk (s věkem stoupá), pohlaví (ženy mají vyšší hodnoty) a BMI (obézní mají nižší hodnoty). NT-proBNP se vylučuje ledvinami, proto je jeho hladina u pacientů se sníženou glomerulární filtrací vyšší. Klinicky se používá k:

• diagnostice chronického srdečního selhání (neakutní začátek potíží):
  • diagnóza nepravděpodobná, když NT-proBNP < 125 ng/l; negativní prediktivní hodnota se mění s věkem, proto jsou doporučovány tyto cut-offy dle věku (podrobnosti zde): 
    • < 50 let 50 ng/l
    • 50 až 75 let 75 ng/l
    • >75 let 250 ng/L
  • diagnóza pravděpodobná, pokud NT-proBNP > 1000 (až 2000) ng/l -> zde je konfirmační úloha NT-proBNP lehce nejasná
• diagnostice akutního srdečního selhání (akutní začátek potíží):
  • diagnóza nepravděpodobná, když NT-proBNP < 300 ng/l
  • diagnóza potvrzena, pokud NT-proBNP > 900 ng/l; nicméně pozitivní prediktivní hodnota se mění s věkem a s cut-offy nastavenými dle věku dosáhneme lepších diagnostických vlastností:
    • < 50 let 450 ng/l
    • 50 až 75 let 900 ng/l
    • >75 let 1 800 ng/L

Hlavní úloha natriuretických peptidů v diagnostice (akutního a chronického) srdečního selhání je diferenciálně diagnostická (zejména rozlišení dušnosti plicní a kardiální etiologie). Použití natriuretických peptidů bez klinického kontextu a bez zobrazovacích metod (hlavně echokardiografie) obvykle nemá význam. Zejména si ceníme negativní prediktivní hodnoty natriuretických peptidů, která je velmi vysoká u pacientů s akutním začátkem symptomů. U chronických obtíží je NPV nižší, vylepšení docílíme aplikací věkově specifických cut-offů (viz výše). Pozitivní prediktivní hodnota je opět lepší u akutně symptomatických pacientů a vylepší ji použití věkově specifických cut-offů (viz výše). Všimněte si velkého rozptylu hodnot, který naznačuje i velkou intra a hlavě interindividuální variabilitu. Při hodnocení změny dvou po sobě jdoucích hodnot bychom měli až 100% změnu považovat za významnou.

Zdá se, že použití NT-pro BNP pro řízení terapie srdečního selhání může mít význam (zlepší mortalitu pacientů), ale výsledky studií nejsou jednoznačné.

Podrobnosti o doporučených diagnostckých algoritmech najdete v tomto doporučení.

Použití natriuretických peptidů v dětské populaci není doposud ustáleno, ale je zřejmé, že referenční rozmezí je u novorozenců významně vyšší: vrcholí v prvním dnu po narození (hodnoty kolem 12 000 ng/L), po necelých dvou týdnech klesá na cca 6 000 g/L), v roce je kolem 650 ng/L, ve 2 letech 400  ng/L), až do 18. roku gradulálně klesá a postupně se přiblíží dospělým hodnotám. Jsou navrženy specifické cut-offy pro specifické patologie (defekt septa, transplantace srdce …). Podrobnosti lze dohledat v této publikaci.

Interference LIH:vadí ikterita.

Více o natriuretických peptidech najdete v kurzu Kardiomarkery v klinické praxi.