Viz Další informace.

Koncentrační test (WDT – water deprivation test; ev. alternativně test aplikací hypertonického 3% roztoku NaCl) slouží spolu s následným terapeutickým pokusem (aplikace analoga AVP (arginin-vasopresin)) při diferenciální diagnostice diabetu insipidu (DI) a jeho odlišení od psychogenní (primární) polydipsie.

Ještě před vlastním provedením testu je však důležité zodpovědět si pár otázek, zda je vůbec účelné test provádět.

• Jedná se skutečně o polyurii? (diuréza > 3 l/den u dospělých; > 2 l/m² u dětí)
  • Je nutné odlišit polyurii od jiných pacientových obtíží – např. polakisurie, nykturie…
• Nejedná se o jinou, častější formu polyurie ve smyslu osmotické diurézy?
  • Např. DM (diabetes mellitus), uroinfekt, užívání diuretika, postobstrukční polyurie, podávání manitolu u syndromu nitrolební hypertenze…

V případě, že se opravdu jedná o hypotonickou polyurii, lze provést tzv. koncentrační test (jinak též test žízněním nebo test odnětím tekutin); jeho alternativou je aplikace hypertonického roztoku NaCl či kombinace obého. Cílem je řízené navození hypernatrémie cca 145-150 mmol/l, které stimuluje tvorbu/sekreci ADH (antidiuretického hormonu neboli vazopresinu). Je nezbytné provádět test za hospitalizace a dodržovat pokyny ošetřujícího lékaře po celou dobu přípravy před testem i během probíhajícího testu. V opačném případě mohou být výsledky testu nevalidní. Standardně se několik dnů před testem dbá na dodržení diety bez excesivního příjmu tekutin a potravin/pokrmů s velkým obsahem vody; od zahájení testu, obvykle večer, pak pacient nepřijímá tekutiny a tyto potraviny vůbec až do ukončení testu.

V několika časových intervalech se odebírá moč a krev na stanovení osmolality a základního mineralogramu. Test se ukončuje při dosažení cílových hodnot osmolalit pro diagnózu/vyloučení DI nebo při naplnění podmínek pro časné nutné skončení testu (mj. přílišný vzestup natrémie, hypotenze, výraznější tachykardie, projevy hypohydratace…).

Základní interpretace: Test je negativní při U_osm > 750 mmol/kg nebo U_osm > 600 mmol/kg při neměnné S_osm - diagnóza DI je prakticky vyloučena a jedná se o primární polydipsii. Test je pozitivní a diagnóza DI pravděpodobná při S_osm > 300 mmol/kg, U_osm < 300 mmol/kg a poklesu hmotnosti > 5 %. Následuje terapeutický pokus podáním analoga ADH, kdy v případě centrální formy DI dojde ke zvýšení koncentrace moči (AVP-D – arginin-vazopresin deficience), v případě nefrogenní (periferní) formy DI nikoliv (AVP-R – arginin-vazopresin rezistence).

Pozn.: Existují však i parciální formy onemocnění.

Copeptin/Kopeptin

Protože stabilita molekuly ADH (vazopresinu) je poměrně nízká, je možnost jeho stanovování v běžném laboratorním provozu prakticky nevyužitelná. Tuto nevýhodu lze však obejít stanovením kopeptinu. Jedná se o C-terminální peptidovou část molekuly prekurzoru ADH (pre-pro-hormonu ADH), která vzniká spolu s ADH v ekvimolárním množství a je „stabilnější“ – lze laboratorně stanovit. Kopeptin proto může sloužit jako pomocný diagnostický marker při dif. dg. diabetu insipidu.

Základní interpretace: Bazálně vysoká hladina kopeptinu (dle literatury > 21,4 pmol/l) svědčí pro AVP-R (rezistence na vazopresin), bazálně i po stimulaci nízká hladina kopeptinu (< 4,9 pmol/l) vypovídá o AVP-D (deficience vazopresinu), bazálně nízká a po stimulaci rostoucí hladina kopeptinu (> 4,9 pmol/l) ukazuje na primární polydipsii.

Pozn.: Kopeptin lze stanovit po domluvě na OID (Oddělení imunochemické diagnostiky) FN Plzeň.

https://www.uptodate.com/contents/evaluation-of-patients-with-polyuria

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa1803760

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6850413/