Ketolátky vznikají oxidací MK (mastných kyselin), v moči se vyskytují typicky u stavů spojených s hladověním (dlouhé lačnění, redukční diety), po dlouhodobém fyzickém výkonu, při opakovaném zvracení, při horečce, při dekompenzaci diabetu zejména 1. typu, v těhotensví (asi 30 % případů). Objeví-li se ketolátky v moči u diabetika 1. typu (na inzulinoterapii), znamená to, že má nedostatek inzulínu a je třeba přizpůsobit jeho dávku. Přítomnost ketolátek v krvi je příčinou metabolické acidózy (MAC).

Ketolátky mají být sledovány u diabetických pacientů s hodnotou glukózy nad 16,7 mmol/l a též při výskytu klinických symptomů diabetické ketoacidózy. Při léčbě glifloziny (inhibitory SGLT2) se může diabetická ketoacidóza vyskytnou i jen při mírně zvýšené glykémii.

Test je nejvíce citlivý ke kys. acetoctové, lehce citlivý k acetonu, ale nedetekuje kys. β-hydroxymáselnou.

V krvi provádíme stanovení BHB (beta-hydroxybutyrátu).

INTERFERENCE:
Falešná pozitivita: ACEI, levodopa, kyselina fenylpyrohroznová (fenylketonurie), silné zbarvení moče, poškození proužku nevhodným zacházením (expozice vzduchem, teplota).
Falešná negativita: při tkáňové hypoxii v šokové stavu (β-hydroxybutyrát nereaguje), dlouhý transport, odběr z močového vaku (mikrobiální rozklad a odpaření ketolátek), velmi nízké pH moče, vysoký příjem kyseliny askorbové.