<<< zpět na seznam metod

Chloridy (P/S)

Název metody: Chloridy (P/S)
Statim: Ano
Klíčová slova: Chloridové ionty, Cl-
Jednotka: mmol/l
Žádanka: Rutinní, elektronická
Materiál: Krev nesrážlivá/srážlivá
Odběr: heparinová (Li) plazma s gelem/Sérum s gelem
Vacuette: Zelená (žlutý kroužek) / červená (žlutý kroužek)
Množství: 4 ml
Princip: ISE s ředěním
Dostupnost: Nepřetržitě
Odezva: Statim: 2h, Rutina: 4h
Poznámka k odběru:

Postprandiální koncentrace P/S chloridů jsou nepatrně nižší než při odběrech nalačno.

Referenční meze:
PohlavíVěkRozmezíJednotkaPoznámka
    98–109 mmol/l  
Zdroj RM:

Soldin S. J., Brugnara C., Wong E. C.: Pediatric Reference Intervals. Sixth Edition. AACC Press 2007: str. 56 (Test 3). ISBN: 978-1-59425-067-5.

Grossi E., Colombo R., Cavuto S., Franzini C.: The REALAB Project: A New Method for the Formulation of Reference Intervals Based on Current Data. Italská multicentrická studie REALAB, Clin Chem 2005, 51(7): 1232 - 1240 (1238).

 

Klinický popis:

Chloridy jsou hlavní extracelulární anionty.

Chloridémii je nutno posuzovat vzhedem k natrémii jako chloridy korigované, které slouží k posouzení metabolické komponenty ABR, přítomnosti hyperchloremické MAC nebo hypochloremické MAL. Chloridémii je také vhodné posuzovat spolu s ostatními minerály a s vyšetřením ABR.

Příčinou hypochloridémie mohou být ztráty (např. zvracení, léčba furosemidem, thiazidy, výrazné pocení, těžký průjem, chronické užívání laxativ), snížený příjem, hyperaldosteronismus, kompenzace RAC.

Příčinou hyperchloridémie může být selhání ledvin, průjem, léčba FR (izotonickým roztokem NaCl), acetazolamidem, hyperparatyreóza, renální tubulární acidóza, hypoaldosteronismus, kompenzace RAL.

Ke změnám chloridémie spolu s natrémií (chlorid korigovaný beze změn, bez metabolické poruchy ABR) dochází např. při změnách hydratace, u centrálních poruch.

U hypochloridemické MAL je nutno posoudit důvod poruchy vyšetřením chloridů v moči, koncentrace < 10 mmol/l svědčí pro extrarenální ztáty chloridů.

INTERFERENCE: U pacientů s vysokou koncentrací bílkovin nebo lipidů (celková bílkovina › 100 g/l, vyšší lipemický index) při nepřímém měření ISE (s ředěním) na automatickém biochemickém analyzátoru dochází k pseudohypochloridémii; k falešnému snížení chloridémie nedochází při přímém měření ISE (bez ředění) na ABR nebo POCT analyzátorech. Při uvedené cutoff hodnotě bílkoviny se jedná o změnu chloridémie přibližně o 3 mmol/l (změna proteinémie o 10 g/l vede ke změně chloridémie při nepřímém měření ISE cca o 1 mmol/l). Pseudohypochloridémie při měření iontů nepřímou metodou ISE je popisována také u pacientů léčených koloidními roztoky (HAES, želatina) nebo při kumulaci kontrastních látek u pacientů s CKD. U pacientů s vysokou koncentrací celkové bílkoviny vydáváme ionty měřené přímou metodou ISE na ABR analyzátoru (je nutno spolu s ionty požadovat zároveň stanovení celkové bílkoviny). U chylózních vzorků provádíme stanovení přímou ISE (bez ředění) nebo nepřímým měřením ISE (s ředěním) z odchylózněného vzorku. Při měření chloridů přímou i nepřímou ISE interferují hydrogenuhličitany (HCO3-); zvýšení hydrogenuhličitanů o 20 mmol/l vede k falešnému zvýšení chloridů o cca 2-3 mmol/l, při snížení hydrogenuhličitanů dochází naopak k falešnému snížení chloridů. 
Při nedodržení zásad odběru při infúzní terapii (z druhé ruky, nejdříve 1 h po dokapání infúze), dochází při podání FR k falešné hyperchloridémii - Cl cca 150 mmol/l; podobně i při odtahu nedostatečného množství krve ze zakanylované a. radialis a užití zátky s FR. 

Interference LIH: lipémie (↓) – řešeno u P/S_Cl (u B_Cl měřených přímou ISE nevadí) měřením po odchylóznění (centrifugací při vysokých otáčkách)

Související metody a výpočty: Frakční exkrece chloridů, Chloridy (B), Chloridy (U), Chloridy korigované, Sodík (P/S), Draslík (P/S)
Další informace:

M. Šolcová: Poruchy ABR. PO>STUDIUM [online] 9. únor 2018, poslední aktualizace 9. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW:    https://postudium.cz/course/view.php?id=441 ISSN 1803-8999.

Jabor A. a kol., Vnitřní prostředí, GRADA, 1. vydání, 2008.

Kazda A. a kol., Kritické stavy, GALÉN, 1. vydání, 2012.

Odkazy:

 



Autor: MUDr. Marie Šolcová
Poslední aktualizace: 21.03.2024