<<< zpět na seznam metod

Draslík (P/S)

Název metody: Draslík (P/S)
Statim: Ano
Klíčová slova: Kalium, K, draselný iont, K+
Jednotka: mmol/l
Žádanka: Rutinní, elektronická
Materiál: Krev nesrážlivá/srážlivá
Odběr: heparinová (Li) plazma s gelem/Sérum s gelem
Vacuette: Zelená (žlutý kroužek) / červená (žlutý kroužek)
Množství: 4 ml
Princip: ISE s ředěním
Dostupnost: Nepřetržitě
Odezva: Statim: 2h, Rutina: 4h
Poznámka k odběru:

Odebranou krev je nutno ihned transportovat do laboratoře (již za 1h od odběru dochází k arteficiálnímu zvýšení K vlivem přesunů z buňky), v žádném případě nesmí být plná krev uchovávána v chladničce a hemolytická.
Při vysokém počtu krevních elementů (zejména u trombocytózy a leukémií) je nutno provést vyšetření kalémie z plazmy (kalémie v séru je falešně vyšší), okamžitě doručit do laboratoře osobní donáškou (ne potrubní poštou), v laboratoři upozornit na problém (upřednostnění, šetrná centrifugace - 10 min 1500 g).

Referenční meze:
PohlavíVěkRozmezíJednotkaPoznámka
  < 1 rok 4,2-6,7 mmol/l  
  1-19 let 4,0-5,3    
  > 19 let 3,8-5,2    

RH jsou uvedené pro sérum, plazmatická kalémie je přibližně o 0,3-0,4 mmol/l nižší než sérová, rozdíl závisí na počtu trombocytů.

 

Referenční meze v těhotenství:
TrimestrRozmezíJednotka
I.    mmol/l
II.  3,6-5,0  
III.  3,6-5,0  

V těhotenství klesá kalémie vlivem hemodiluce (při expanzi plazmatického objemu) a anabolismu (přesun intracelulárně).

RH jsou uvedené pro sérum (plazmatická kalémie je u těhotných o cca 0,3 mmol/l nižší).

Zdroj RM:

Adeli K., Higgins V., Trajcevski K., White-Al Habeeb N.: The Canadian laboratory initiative on pediatric reference intervals: a CALIPER white paper. Crit Rev Clin Lab Sci 2017, 54(6): 358-413.

Grossi E., Colombo R., Cavuto S., Franzini C.: The REALAB Project: A New Method for the Formulation of Reference Intervals Based on Current Data. Italská multicentrická studie REALAB, Clin Chem 2005, 51(7): 1232 - 1240 (1238).

UpToDate 2024: Reference intervals in pregnancy + konsenzus ÚKBH.

 

Klinický popis:

Draslík je hlavní intracelulární kationt.

Kalémii je nutno posuzovat vzhledem k pH, dále monitorujeme natrémii, magnezémii, případně i ostatní minerály a renální testy.

Příčinou hypokalémie může být redistribuce (alkalémie, podání glukózy s inzulinem, anabolismus, podání anabolik), ztráty (např. zvracení, průjem, léčba thiazidovými diuretiky, furosemidem, porucha tubulů, osmotická diuréza), nedostatečný příjem, hyperaldosteronismus, hypomagnezémie (bez úpravy magnezémie nedojde k úpravě kalémie). 

Příčinou hyperkalémie může být redistribuce (acidémie, katabolismus, rozpad buněk - např. rabdomyolýza, popáleniny, intravaskulární hemolýza, po ozáření, chemoterapii), selhání ledvin s oligurií či anurií, vliv léků (např. ACEI, sartany, spironolakton, penicilin), opakované podání transfúzí, hypoaldosteronismus.

Kritické jsou hodnoty kalémie pod 2,5 mmol/l a nad 6,5 mmol/l. Léčba hyperkalémie musí být rychlá, kalémie nad 6,5 mmol/l je indikací k hemodialýze, kalémie nad 10 mmol/l je smrtelná.
Změna pH o 0,1 vede přibližně ke změně kalémie o 0,6 mmol/l (zvýšení při acidémii, snížení při alkalémii). Hypokalémie s acidémií nebo hyperkalémie s alkalémií jsou kritické nebo potenciálně kritické stavy.

INTERFERENCE: K pseudohyperkalémii vede pozdní dodání krve do laboratoře, uchování plné krve v chladničce, hemolýza, stanovení kalémie v séru u vysokého počtu krevních elementů (zvláště trombocytů, leukocytů), při užití špatné zkumavky či při přelévání krve mezi zkumavkami (vliv antikoagulačního činidla K3EDTA), vlivem infúze či transfúze. 
 
Sérová kalémie se arteficiálně zvyšuje přibližně o 1 mmol/l na 1000 x 109/l trombocytů nebo 100 x 109/l leukocytů (pacienty s vysokým počtem krevních elementů je nutné odebírat do zkumavky s heparinátem Li a kalémii stanovit z plazmy, okamžitě doručit do laboratoře osobní donáškou a šetrně centrifugovat, vhodné je srovnání s kalémií z plné arteriální/žilní krve stanovené na POCT ABR). Výrazněji se kalémie zvyšuje u CLL, AML, v přítomnosti aktivovaných destiček (i při jejich normálním počtu díky rychlejší agregaci). 
K pseudohypokalémii při měření nepřímou metodou ISE může dojít při výrazné hyperproteinémii (klinicky významné změny až při CB nad 130 g/l).

Interference LIH: hemolýza (↑); při měření z plné krve hemolýzu nerozpoznáme

Při hemolýze je kalémie arteficálně zvýšena přibližně o 0,35 (0,4) mmol/l na každý g/l hemoglobinu.

Algoritmus pro hodnocení kalémie při hemolýze (volný hemoglobin 1-10 g/l, u dětí do 6 let 2-10 g/l) 

K korig. k hemolýze
                     mmol/l

Poznámka k metodě

< 2,5 

Susp. kritická hypokalémie.

2,5 - 3,2 

Susp. hypokalémie.

3,2 - 5,2 

Susp. normokalémie.

5,2 - 6,5 

Susp. hyperkalémie.

> 6,5 

Susp. kritická hyperkalémie.

Korekce K k hemolýze vychází ze zjednodušeného předpokladu, že 1 g/l volného Hb zvyšuje plazmatickou kalémii asi o 0,35 mmol/l. Jde o orientační odhad vlivu hemolýzy na kalémii, který může v některých případech přinést užitečnou klinickou informaci (např. upozornění na pravděpodobnou hypokalémii). Přepočet ale nelze vnímat jako spolehlivé číslo a řídit podle něj diagnostiku nebo terapii. Při extrémní hemolýze (volný Hb nad 10 g/l) a u dětí do 1 roku se komentář nevydává. Pokud je známo, že má pacient intravaskulární hemolýzu, je zvýšení kalémie pravdivé a výsledek se může vydat na žádost ošetřujícího lékaře.

Zdroj algoritmu pro hodnocení K při hemolýze: Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 53. ISBN: 978-80-247-1221-5, upraveno dle konsenzu ÚKBH.

 

Související metody a výpočty: Frakční exkrece draslíku, Hořčík (P/S), Chloridy (P/S), Sodík (P/S), Draslík (B), Draslík (U)
Další informace:

M. Šolcová: Poruchy ABR. PO>STUDIUM [online] 9. únor 2018, poslední aktualizace 9. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=441  ISSN 1803-8999.

M. Šolcová: Preanalytika. PO>STUDIUM [online] 8. únor 2018, poslední aktualizace 8. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=442  ISSN 1803-8999.

Jabor A. a kol., Vnitřní prostředí, GRADA, 1. vydání, 2008.
Kazda A. a kol., Kritické stavy, GALÉN, 1. vydání, 2012.



Autor: MUDr. Marie Šolcová
Poslední aktualizace: 25.03.2024