K výpočtu je potřeba znát diurézu za 24 h s přesností na 100 ml a koncentraci kreatininu a sodíku v plazmě/séru a v moči. Do laboratoře je třeba dodat krev a průměrný vzorek moče.

Rozhodovací meze jsou závislé na natrémii.

Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 246. ISBN: 978-80-247-1221-5.

Zdroj výpočtu:

Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 238. ISBN: 978-80-247-1221-5.

Výpočet se používá k posouzení koncentrační schopnosti ledvin ve vztahu k celkovému množství vylučovaných solutů; slouží k posouzení osy ADH – ledviny, k dif. dg. hyponatrémie a hypernatrémie. Nahrazuje stanovení ADH, které je málo dostupné a analyticky obtížné. Vypočte se jako rozdíl objemu moče v ml/s a elektrolytové clearance.

EWC = V – C el 

Je-li EWC nad referenční rozmezí, vylučuje ledvina více vody než osmoticky aktivních látek, zvyšuje se efektivní osmolalita ECT a dochází k přesunu vody z ICT do ECT; naopak při EWC pod referenční rozmezí vylučuje ledvina méně vody než osmoticky aktivních látek, snižuje se efektivní osmolalita ECT a dochází k přesunu vody z ECT do ICT.

Při hyponatrémii EWC > 0,116 ml/s (tj. nad 10 l/den) je normální regulace osy ADH – ledviny se snížením sekrece ADH; pro SIADH svědčí EWC < 0,006 ml/s (tj. pod 0,5 l/den), hodnoty mezi jsou suspektní z nadměrné sekrece ADH.

Při hypernatrémii EWC < 0,005 ml/s (tj. pod 0,4 l/den) je normální regulace osy ADH – ledviny se zvýšením sekrece ADH, při EWC > 0,005 ml/s (tj. nad 0,4 l/den) jde o poruchu sekrece ADH.

Jabor A. a kol., Vnitřní prostředí, GRADA, 1. vydání, 2008.
Kazda A. a kol., Kritické stavy, GALÉN, 1. vydání, 2012.