Vzorek by měl být chráněn před světlem.

Principem metody je přímá spektrofometrie, při přítomnosti karotenoidů v krvi však dochází při vlnových délkách užívaných při analýze k interferenci, proto tato metodika stanovení koncentrace bilirubinu není použitelná od zavedení příkrmů (obvykle od cca 6. měsíce věku).

Rennie J, Burman-Roy S, Murphy MS. Neonatal jaundice: summary of NICE guidance. BMJ [Internet]. 2010 May 19 [cited 2021 Jan 8];340. Available from: https://www.bmj.com/content/340/bmj.c2409

Mezi základní indikace stanovení patří sledování novorozeneckého „fyziologického“ ikteru (nejčastější příčina novorozenecké hyperbilirubinémie). V tomto věku se však mohou vyskytovat hyperbilirubinémie rozličné etiologie (např. hemolytická nemoc novorozence, konjugovaná hyperbilirubinémie při atrézii žlučových cest atd.). K následné diagnostice je třeba užití dalších biochemických testů vyšetření.

Hodnoty nad 300 umo/l jsou hlášeny vzhledem k vyšší pravděpodobnosti vzniku jádrového ikteru a ireverzibilního poškození mozkové tkáně, avšak "toxické" hodnoty jsou individuální (např. v závislosti na zralosti novorozence).

V laboratoři se běžně stanovuje bilirubin celkový a přímý. Celkový bilirubin tvoří bilirubin nekonjugovaný, nepřímý, a konjugovaný, přímý. Ve většině případů je přímý bilirubin tvořen prakticky pouze bilirubinem konjugovaným a malým množstvím nekonjugovaného. V některých případech může být součástí přímého bilirubinu rovněž delta bilirubin, což je bilirubin kovalentně vázaný na albumin, a díky této vazbě má i delší poločas (19 dnů), a u novorozenců fotodegradační produkty bilirubinu, které vznikají již po čtyřhodinové fototerapii a mohou tvořit až 20-35 % bilirubinu.

http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/novorozenecky-ikterus-308641