Hemolýza falešně zvyšuje výsledky vyplavením AST z erytrocytů.

Ridefelt P., Hilsted L., Juul A., Hellberg D., Rustad P.: Pediatric reference intervals for general clinical chemistry components – merging of studies from Denmark and Sweden. Scand J Clin Lab Invest 2018, 78(5): 365-372.

Adeli K., Higgins V., Trajcevski K., White-Al Habeeb N.: The Canadian laboratory initiative on pediatric reference intervals: a CALIPER white paper. Crit Rev Clin Lab Sci 2017, 54(6): 358-413.

Rustad P., Felding P., Franzson L. et al.: The Nordic Reference Interval Project 2000: recommended reference intervals for 25 common biochemical properties. Scand J Clin Lab Invest 2004, 64: 271-284.

Abbassi-Ghanavati M., Greer L.G., Cunningham F.G.: Pregnancy and laboratory studies: a reference table for clinicians. Obstet Gynecol. 2009;114(6): 1326-31.

UpToDate 2024: Reference intervals in pregnancy.

Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který se nachází především v játrech a příčně pruhovaných svalech (včetně srdeční svaloviny - myokardu). Hlavními příčinami zvýšení aktivity AST v plazmě/séru jsou tedy onemocnění jater, kosterních svalů a myokardu.

Existují dva izoenzymy AST - cytoplazmatický a mitochondriální, který v buňkách převažuje. Zatímco cytoplazmatický izoenzym se vyplavuje do krve již při mírném poškození buněk obsahujících AST (podobně jako příbuzný enzym alaninaminotransferáza - ALT), mitochondriální izoenzym až při jejich těžkém poškození (nekróze).

Aktivita ALT by měla být u dospělých osob bez závažného poškození jater vyšší než aktivita AST, pokud vyloučíme svalový původ AST a hemolýzu (aktivita AST v erytrocytech je asi 40x vyšší než v plazmě/séru).

Aktivita AST je závislá na věku a pohlaví. Novorozenci mají vyšší hodnoty v prvních dnech po narození (v důsledku hypoxie svalů při porodu), u dětí bývá rovněž vyšší aktivita AST než u dospělých. Muži mají vyšší hodnoty než ženy.

Příčiny zvýšení aktivity AST:

• onemocnění jater (např. původu infekčního, autoimunního, toxického, nádorového);
• onemocnění žlučových cest;
• selhání oběhu (např. šok, pravostranné srdeční selhání);
• onemocnění myokardu (např. akutní infarkt myokardu, myokarditidy, st. po elektrické kardioverzi aj.);
• onemocnění kosterních svalů, st. po velké fyzické zátěži, zhmoždění svalů apod.;
• ostatní příčiny: těžká hypotyreóza, hemolytická anémie, otrava oxidem uhelnatým, zvýšení následkem léků či drog, přítomnost makroenzymu AST v krvi aj.

Pozn.: Pokud vyloučíme jiný zdroj AST než hepatocyty (zejm. kosterní sval, myokard a erytrocyty), je poměr AST/ALT > 1 ve většině případů známkou nekrózy hepatocytů.

AST je důležitým parametrem při výpočtu FIB-4 skóre, které odhaduje riziko jaterní fibrózy.

(Mnoho běžně užívaných léků může zvyšovat aktivitu AST, viz ALT a řada dalších).

Příčiny snížení aktivity AST:

• podávání některých léků (např. cyklosporin, progesteron).

Pozn.: Snížení aktivity AST nemá obvykle diagnostický význam.

Interference LIH:

Hemolýza falešně zvyšuje (↑) hodnotu AST, lipémie ji ovlivňuje nejasným směrem.

https://www.labtestsonline.cz/ast.html

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Biochemick%C3%A1_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_jater

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Aspart%C3%A1taminotransfer%C3%A1za