<<< zpět na seznam metod

Aspartátaminotransferáza (AST) (S/P)

Název metody: Aspartátaminotransferáza (AST) (S/P)
Statim: Ano
Klíčová slova: Aspartátaminotransferasa, L-aspartát:2-oxoglutarát aminotransferáza, L-aspartát:2-oxoglutarát aminotransferasa, aspartáttransamináza, aspartáttransaminasa, aspartát-α-ketoglutaráttransaminasa, aspartát-2-ketoglutarátaminotransferasa, L-aspartát-2-oxoglutarátaminotransferáza, aspartát-2-oxoglutaráttransaminasa, aspartylaminotransferasa, aminotransferasa kyseliny asparagové, transamináza A, glutamát-oxalacetát transamináza, glutamát-oxalacetátaminotransferasa, ..
Zkratka: AST
Jednotka: µkat/l
Žádanka: Rutinní, elektronická
Materiál: Krev nesrážlivá/srážlivá
Odběr: Sérum s gelem/heparinová (Li) plazma s gelem
Vacuette: Červená (žlutý kroužek) / zelená (žlutý kroužek)
Množství: 4 ml
Dostupnost: Nepřetržitě
Odezva: Statim: 2h, Rutina: 24h
Poznámka k odběru:

Hemolýza falešně zvyšuje výsledky vyplavením AST z erytrocytů.

Referenční meze:
PohlavíVěkRozmezíJednotkaPoznámka
  0–1 týden ≤1,60 µkat/l  
  1 týden–1 měsíc ≤1,20    
  1 měsíc–3 roky ≤1,00    
  3–11 let ≤0,80    
Ženy >11 let ≤0,60    
Muži >11 let ≤0,80    
Zdroj RM:

Soldin, S.J. , Brugnara, C., Wong, E.C., Pediatric Reference Intervals., AACC Press, Sixth Edition, 2007. ISBN 978-1-59425-067-5 , 271 stran, str. 40-41.

Nordic Reference Interval Project 2000 (NORIP), Scandinavian Journal of Clinical and Laboratory Investigation 2004: 64, No. 4 , 177 stran (265 - 442).

 

Klinický popis:

Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který se nachází především v játrech a příčně pruhovaných svalech (včetně srdeční svaloviny - myokardu). Hlavními příčinami zvýšení aktivity AST v plazmě/séru jsou tedy onemocnění jater, kosterních svalů a myokardu.

Existují dva izoenzymy AST - cytoplazmatický a mitochondriální, který v buňkách převažuje. Zatímco cytoplazmatický izoenzym se vyplavuje do krve již při mírném poškození buněk obsahujících AST (podobně jako příbuzný enzym alaninaminotransferáza - ALT), mitochondriální izoenzym až při jejich těžkém poškození (nekróze).

Aktivita ALT by měla být u dospělých osob bez závažného poškození jater vyšší než aktivita AST, pokud vyloučíme svalový původ AST a hemolýzu (aktivita AST v erytrocytech je asi 40x vyšší než v plazmě/séru).

Aktivita AST je závislá na věku a pohlaví. Novorozenci mají vyšší hodnoty v prvních dnech po narození (v důsledku hypoxie svalů při porodu), u dětí bývá rovněž vyšší aktivita AST než u dospělých. Muži mají vyšší hodnoty než ženy.

Příčiny zvýšení aktivity AST:

  • onemocnění jater (např. původu infekčního, autoimunního, toxického, nádorového);
  • onemocnění žlučových cest;
  • selhání oběhu (např. šok, pravostranné srdeční selhání);
  • onemocnění myokardu (např. akutní infarkt myokardu, myokarditidy, st. po elektrické kardioverzi aj.);
  • onemocnění kosterních svalů, st. po velké fyzické zátěži, zhmoždění svalů apod.;
  • ostatní příčiny: těžká hypotyreóza, hemolytická anémie, otrava oxidem uhelnatým, zvýšení následkem léků či drog, přítomnost makroenzymu AST v krvi aj.

Pozn.: Pokud vyloučíme jiný zdroj AST než hepatocyty (zejm. kosterní sval, myokard a erytrocyty), je poměr AST/ALT > 1 ve většině případů známkou nekrózy hepatocytů.

(Mnoho běžně užívaných léků může zvyšovat aktivitu AST, viz ALT a řada dalších).

Příčiny snížení aktivity AST:

  • podávání některých léků (např. cyklosporin, progesteron).

Pozn.: Snížení aktivity AST nemá obvykle diagnostický význam.

 

Související metody a výpočty: Fosfatáza alkalická (ALP) (S/P), Gama-glutamyltransferáza (GGT) (S/P), Kreatinkináza (CK) (S/P), Alaninaminotransferáza (ALT) (S/P), Bilirubin celkový (S/P)
Odkazy:

http://www.labtestsonline.cz/tests/AST.html?tab=2

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Biochemick%C3%A1_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_jater

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Aspart%C3%A1taminotransfer%C3%A1za