<<< zpět na seznam metod

Selen (S/P)

Název metody: Selen (S/P)
Statim: Ne
Klíčová slova: Selén, Selenium, Se
Zkratka: SeS
Jednotka: µg/l
Žádanka: Rutinní, elektronická
Materiál: Krev nesrážlivá/srážlivá
Odběr: Sérum s gelem/heparinová (Li) plazma s gelem
Vacuette: Červená (žlutý kroužek) / zelená (žlutý kroužek)
Množství: 4 ml
Dostupnost: Po nasbírání dostatečného počtu vzorků
Odezva: Dle počtu vzorků, 14 dnů, max. měsíc
Referenční meze:
PohlavíVěkRozmezíJednotkaPoznámka
    60–120 µg/l  
Klinický popis:

Selen je důležitý biogenní prvek, vyskytující se v tělesných tekutinách ve stopovém množství (patří mezi stopové prvky). Je součástí řady enzymů, má význam v ochraně organismu před volnými radikály, zhoubným bujením, je důležitý pro metabolismus hormonů štítné žlázy, pro imunitu a reprodukci. Mezi zdroje selenu patří jak potraviny živočišného původu (např. maso, vnitřnosti, mořské ryby), tak i rostlinného původu (např. cibulová zelenina, celozrnné obiloviny, ořechy). Obsah selenu v potravě výrazně závisí na obsahu v půdě v dané oblasti. Selen se vstřebává nejvíce v duodenu, absorpci inhibuje vláknina. V krvi se vyskytuje především jako součást selenoproteinů (např. selenoproteinu P, glutathionperoxidázy aj.), jen malá část se váže na albumin. Jelikož selen není v organismu ukládán do zásoby, vzniká při jeho sníženém příjmu poměrně snadno deficit. Podezření na deficit Se je také nejčastější indikací k vyšetření jeho koncentrace v krvi. Stanovení v plazmě/séru je vhodnější pro hodnocení krátkodobého stavu zásobení, zatímco koncentrace Se v plné krvi ukazuje dlouhodobější tendenci. Otravy selenem jsou vzácné.

Snížená hladina selenu (hyposelenémie) může být důsledkem nedostatečného příjmu, zvýšených ztrát a/nebo zvýšené spotřeby Se (např. v těhotenství, při růstu a vývoji tkání, zvýšené zátěži a při stresu). Deficit selenu byl příčinou Keshanské choroby, která se vyskytla v některých oblastech Číny v letech 1960-1970, kdy byla popsána. Projevovala se kardiomyopatiemi (histologicky nekrózami, dystrofickými změnami a fibrózou myokardu), velká část nemocných zemřela na srdeční selhání. Mezi další projevy deficitu Se patří myopatie, osteoartritidy, poruchy krvetvorby (anémie), poruchy imunity a zvýšený výskyt nádorových onemocnění. Deficit Se se může projevit také příznaky hypotyreózy, neboť selen je součástí jodothyronin-5-dejodázy (hormonu, který přeměňuje tyroxin na účinnější trijodthyronin). Hlavními příznaky hypotyreózy jsou únava, spavost, zimomřivost, bradypsychismus, zácpa, přibývání na váze, otoky kůže aj. Porucha metabolismu selenu se často vyskytuje u pacientů v terminální fázi onemocnění ledvin.

Zvýšená hladina selenu (hyperselenémie) se může vyskytnout při dlouhodobém nadměrném příjmu Se (může být sdružena se zvýšenými hladinami také dalších nutrientů, např. u lidí nadužívající různé multivitaminové a multiminerálové suplementy). Selen ve vyšších dávkách může mít kancerogenní a toxické účinky.

Toxicita selenu

Akutní intoxikace selenem je vzácná (toxická dávka je > 12,7 µmol (cca 1 mg)/den pro anorganické formy Se a > 63,5 µmol (cca 5 mg) pro organické formy Se, toxicitu Se zvyšuje deficit vitaminu E). Dominují u ní dýchací projevy (bronchopneumonie, edém plic). Chronické otravy se projevují dermatózou, vypadáváním vlasů, gastrointestinálními příznaky (nevolnost, průjem), bolestmi hlavy, podrážděním, depresemi, periferní neuropatií (parestézie). Dech nemocného páchne po česneku.

 

Související metody a výpočty: Selen v plné krvi (B), Selen (U), Zinek (S/P), Železo (S/P), Měď (S/P)
Odkazy:

http://www.enclabmed.cz/encyklopedie/A/JVAAI.htm