Chránit před světlem bezprostředně po odběru - zabalením do alobalu nebo odběrem do tmavého skla.

Pozn.: U biologických expozičních testů se při monitorování profesionální expozice neuvádějí referenční meze v standardním biochemickém významu. Rozhodující je určený, nejvýše přípustný limit koncentrace toxické látky ve vzorku moče exponovaného pracovníka. 

TIETZ textbook of Clinical Chemistry and  Molecular Diagnostics, 2006, ISBN-10: 0-7216-0189-8, str.1214

Porfyrie představují skupinu metabolických nemocí, pro které je charakteristická porucha syntézy hemu. Příčinou může být endogenní, geneticky podmíněný defekt aktivity některého z enzymů na syntetické dráze hemu, působení exogenních nox, např. expozice olovu, sekundárně i chronická hepatopatie (etanol) nebo porucha erytropoezy.

Stanovení celkových porfyrinů v moči je rychlý, orientační test, který se využívá jako úvodní test při podezření na některou z porfyrií. V případě pozitivity testu následuje stanovení kyseliny delta-aminolevulové, koproporfyrinu III a uroporfyrinu v moči.

Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J.: Toxické kovy v pracovním a životním prostředí člověka. Avicenum, Praha, 1984, 264 stran.

Thomas, L. a kol., Clinical laboratory Diagnostics. Use and Assessment of Clinical Laboratory Results., TH-Books Verlagsgesellschaft mbH, Frankfurt/Main, Germany, 1998.  ISBN 3-9805215-4-0, 1527 stran, str. 449