| Název metody: | Osmolalita (P/S) | ||||||||||||||||||||
| Statim: | Ano | ||||||||||||||||||||
| Klíčová slova: | Osmoticky aktivní látky | ||||||||||||||||||||
| Jednotka: | mmol/kg | ||||||||||||||||||||
| Žádanka: | Rutinní, elektronická | ||||||||||||||||||||
| Materiál: | Krev nesrážlivá/srážlivá | ||||||||||||||||||||
| Odběr: | / | ||||||||||||||||||||
| Vacuette: | Zelená (žlutý kroužek) / červená (žlutý kroužek) | ||||||||||||||||||||
| Množství: | 4 ml | ||||||||||||||||||||
| Princip: | Kryoskopické stanovení | ||||||||||||||||||||
| Přístroj: | Arkray Osmo Station | ||||||||||||||||||||
| Reagencie: | Medista | ||||||||||||||||||||
| Dostupnost: | Nepřetržitě | ||||||||||||||||||||
| Odezva: | Statim: 2h, Rutina: 4h | ||||||||||||||||||||
| Poznámka k odběru: | Při diskrepanci osmolality naměřené a vypočtené (>10 mmol/kg) automaticky doplňujeme etanol. |
||||||||||||||||||||
| Referenční meze: |
|
||||||||||||||||||||
| Referenční meze v těhotenství: |
V těhotenství klesá osmolalita v důsledku poklesu Na vlivem hemodiluce (při expanzi plazmatického objemu), na poklesu se podílí i snížení urey vlivem zvýšené glomerulární filtrace (při zvýšeném srdečním výdeji).
|
||||||||||||||||||||
| Zdroj RM: | Soldin S. J., Brugnara C., Wong E. C.: Pediatric Reference Intervals. Sixth Edition. AACC Press 2007: str. 155 (Testy 1 a 2). ISBN: 978-1-59425-067-5. Jabor A. a kol.: Vnitřní prostředí. 1. vydání. Grada 2008: str. 13. ISBN: 978-80-247-1221-5. UpToDate 2024: Reference intervals in pregnancy.
|
||||||||||||||||||||
| Klinický popis: | Osmolalitu hodnotíme spolu s ionty, ABR, renálními testy, u hyperglykémie či intoxikace (např. etanolem, metanolem, etylenglykolem). Osmolalita udává počet částic v 1 kg roztoku bez ohledu na jejich velikost. Na její hodnotě se kromě efektivních solutů (ionty, glukóza, manitol) podílejí i neefektivní soluty (urea, toxické látky). Pouze ionty a glukóza (efektivní soluty) vytvářejí na jedné straně polopropustné plazmatické membrány osmotický tlak; k vyrovnání gradientu dochází přesunem vody mezi ECT a ICT a tudíž k otoku nebo dehydrataci buněk (zejména mozkových) a k rozvoji hypo– či hyperosmolálního syndromu. Hyperosmolalita při hypernatrémii a/nebo hyperglykémii (případně jejich rychlé zvýšení) nebo hyperosmolalita při léčbě manitolem vede k dehydrataci buněk. Zvýšení osmolality při zvýšení urey nebo u intoxikací (např. etanolem, metanolem, etylenglykolem) nevede k přesunům vody a rozvoji hyperosmolálního syndromu. Hypoosmolalita při hyponatrémii (případně rychlé snížení natrémii a glykémie) vede k hyperhydrataci (edému) buňky. K úpravám osmolality (zvlášť u chronických stavů) musí docházet pomalu. Totéž platí pro korekci natrémie a glykémie. Interference LIH: bez výzmamných interferencí (lipémie, ikterita, hemolýza). Poznámka: Osmolarita je počet částic v 1 l roztoku. |
||||||||||||||||||||
| Související metody a výpočty: | Etanol (P/S), Sodík (P/S), Osmolalita (U), Osmolalita - výpočet, Osmolalita efektivní, Osmolalita - odpad | ||||||||||||||||||||
| Odkazy: | M. Šolcová: Poruchy ABR. PO>STUDIUM [online] 9. únor 2018, poslední aktualizace 9. únor 2018 [cit. 3/2021]. Dostupný z WWW: https://postudium.cz/course/view.php?id=441 ISSN 1803-8999. Jabor A. a kol., Vnitřní prostředí, GRADA, 1. vydání, 2008. |