Jednorázová moč odebraná ráno, kdykoliv během dne, po podání adiuretinu, krátkodobý sběr moče nad 4h, sběr moče 24 h bez přídavku činidla k úpravě moče. Odběrové nádoby nesmí být vypláchnuty přípravkem s obsahem osmoticky aktivních látek. 

Jedná se o osmotické limity při maximálním zředění a maximální koncentraci.
Normální běžný vzorek při běžném příjmu tekutin: 300 - 900 mmol/kg.
Fyziologické rozmezí při maximální koncentraci: 850 -1200 mmol/kg (závisí na věku).
Při poruše ledvin se obvykle nezvyšuje nad 400 - 500 mmol/kg. 
U novorozenců (zvlášť nedonošených) a ve stáří je nižší koncentrační schopnost, naopak největší je v mládí.

Masopust J.: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření I a II. Avicenum 1998: str. 224.  ISBN: 80-85047-03-9.

Thomas L. et al.: Clinical Laboratory Diagnostics. Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. First Edition. TH-Books Verlagsgesellschaft mbH, Frankfurt/Main, Germany 1998: str. 299. ISBN: 3-9805215-4-0. 

Osmolalita moče slouží k výpočtům (odpadu, FE osmol, C osmol, I osmol) a k následnému posouzení koncentrační schopnosti ledvin, k dif. dg. polyurie (osmotická a vodní diuréza - viz FE osmol) a k dif. dg. prerenálního a renálního selhání ledvin (určení příčiny oligoanurie). Za fyziologických podmínek se na osmolalitě moče podílí především ionty (zejména sodné, draselné a amonné kationty a jejich anionty) a močovina. Osmolalita moče je ovlivněna osmotickou náloží, příjmem tekutin, ADH a funkčností ledvin (koncentrační schopnost).

Koncentrační schopnost ledvin je závislá na věku a lze ji posoudit pomocí odmolality moče nebo lépe pomocí osmolálního indexu: I osmol = U osmol/Posmol; viz koncentrační pokus a C H₂O. Porucha koncentrační schopnosti ledvin patří k prvním známkám renálního onemocnění. K poruše koncentrační schopnosti dochází při deficitu ADH (DI), u TIN, hypokalémie, hyperkalcémie, při léčbě Li.

Pro prerenální selhání ledvin svědčí U osmol > 400 mmol/kg, pro renální selhání U osmol < 400 mmol/kg. K dif. dg. renálního selhání se využívá i FE H₂O, FE Na, FE urey, U Na.

Ke zvýšení močové osmolality (koncentrace, odpadu, Fe osmol, C osmol) dochází při katabolismu, zvýšeném příjmu bílkovin (zvýšená urea v moči - zvýšený odpad katabolického dusíku), při hyperglykémii s glykosurií, při zvýšeném vylučování solí, při léčbě manitolem, po podání kontrastní látky nebo při vylučování alkoholu, metanolu...

Ke snížení močové osmolality (koncentrace, odpadu, Fe osmol, C osmol) dochází při vodní diuréze (nadměrné pití, DI = diabetes insipidus: polyurie 4 - 5 l/24h, osmolalita moče < 150 mmol/kg), při sníženém příjmu NaCl, u hypoproteinémie.

Poznámky: Po podání 0,5 - 1 l vody klesá u zdravých osob osmolalita moče i močový kreatinin v desítkách minut, s  maximem za 1-2 h. Obsolentní je používání specifické hmostnosti (hustoty) moče pro diagnostické účely.

Osmolální index: I osmol = U osmol/P osmol při běžném příjmu tekutin: 1 - 3
Osmolální index: I osmol = U osmol/P osmol po žíznění, po podání vazopresinu: 2,6 - 3,6 (dle věku)
- izostenurie: I osmol 1
- hypostenurie: I osmol < 1