Jednotně vlasy srovnat a označit konec od hlavy. Relevantní je odběr nejdříve měsíc po expozici a to v celé délce.

Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J.: Toxické kovy v pracovním a životním prostředí člověka. Avicenum, Praha, 1984, 264 stran.

Stanovení Pb ve vlasech se využívá především při monitorování průběhu expozice organizmu člověka olovu v průběhu od jednoho měsíce až po několik let před odběrem vzorku vlasů. Vlasy rostou rychlostí cca 1 cm za měsíc, analyzováním centimetrových částí vlasů je proto možné, podle délky vlasů, sestrojit určitý kalendář expozice. Odběr vlasů je neinvazivní, stačí několik praménků z různých míst hlavy, vlasy jsou stabilní a v PE sáčku vydrží i několik měsíců. Vážný problém pro využití ale představuje vlasová kosmetika (barvy, šampóny, tužidla, aj.), která kontaminuje vlasy mimo jiné i olovem. Rizikem je i možná vnější kontaminace vlasů např. prachem ze vzduchu. Nezbytnou součástí stanovení je proto opakované mytí vzorku vlasů střídavě acetonem a vodou.

Princip toxicity olova, klinické projevy akutní i chronické intoxikace a další relevantní informace viz metodu Olovo (B)

Rjabuchin, J.S.: Activation analysis of hair as an indicator of contamination of man by envirnmental trace element pollutants. Report IAEA/RL/50, IAEA, Vienna, 1978.

Senft, V., Racek, J., Kohout, J.: Stopové prvky v biologických materiálech. Preanalytické zabezpečení. Čas. Lék. čes., 137, 1998, No. 8, s. 240-243.

Welz, B., Sperling, M.: Atomic Absorption Spectrometry. Wiley-vch Verlag Weinheim, 3 th ed. 1999, 941 s.