Optimální je standardní 24 h sběr moč, ale pro úvodní identifikaci lze použít i jednorázový vzorek ranní moče. Moč je třeba ihned po odběru uchovávat v temnu - nádobku zabalit do alobalu nebo moč odebrat do nádoby z tmavého skla.

Pozn.: U biologických expoziční testů se při monitorování profesionální expozice neuvádějí referenční meze v standardním biochemickém významu. Rozhodující je určený, nejvýše přípustný limit koncentrace toxické látky ve vzorku moče exponovaného pracovníka.

Vyhláška MZd 107/2013

Kyselina delta-aminolevulová je prvním meziproduktem v řadě na sebe navazujících enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je syntéza hemu. Defekt jakéhokoli enzymu v této kaskádě, podmíněný geneticky nebo získaný (chronická otrava olovem) vede porušením zpětné vazby k hromadění delta-aminolevulové kyseliny v krvi a jejímu zvýšenému vylučování do moči. 

Nejčastější profesionální otravy olovem vznikají při výrobě barev, akumulátorů, při práci v hutích, v keramickém průmyslu, atd. Zdrojem neprofesionálních otrav mohou být olovnaté glazury při výrobě a používání domácí keramiky (kyselina citronová uvolní olovo z glazury) a práce s olovnatými barvami. Klinické projevy akutní i chronické intoxikace olovem a další informace - viz metoda Olovo (B).

Indikace vyšetření: diagnostika a monitorování profesionálních i neprofesionálních otrav olovem, podezření na geneticky podmíněnou porfyrii. 

Mauzerall, D., Granick, S.: The occurence and determination of delta-aminolevulinic acid and porphobilinogen in urine. J. Biol. Chem., 1956, 219, 435 - 446.