Speciálně mytá nádobka je k vyzvednutí v laboratoři AAS ÚKBH. Při odběru je nutné nádobku co nejrychleji uzavřít aby se zabránilo kontaminaci z ovzduší. Vadí naklouzkované rukavice.

Speciální příprava pacienta před odběrem vzorku krve není nutná. Je ale nezbytně nutná pečlivá příprava všech použitých odběrových nádobek. Stanovení hliníku je totiž extrémně ohroženo možnou kontaminací vzorku hliníkem z pracovního i životního prostředí. Výsledky normálních nízkých hladin se proto vydávají zaokrouhlované většinou na celé desítky µg/l.

Klasicky biochemicky vnímaná hodnota referenčního rozmezí, tj. 95% hladiny Al v normální zdravé populaci (≤15) nemá u tohoto BET testu naprosto žádný význam. Test se v podstatě realizoval jen proto, aby se preventivně upozornilo na event. významné zvýšení hladiny Al v séru (tj. +- 100 µg/l) u pacientů dlouhodobě léčených na dialýze, způsobené např. technickou závadou. Vzhledem k již řadu let technicky dokonalému automaticky kontrolovanému vodnímu hospodářství dialyzačních stanic tato situace prakticky nenastává a proto se z hlediska toxicity významně zvýšené hodnoty prakticky nevyskytují a od realizace BET se proto postupně odchází.
Pozn.: U Al se nejedná o akutní toxicitu, ale o potenciálně negativní vlivy Al při dlouhodobé vysoké expozici.

Sulková, S., et al: Akumulace aluminia u dialyzovaných pacientů: Incidence, příčiny a možnosti prevence. Čas. Lék. čes., 128, 1989, č. 1, s. 16 – 19.

Hliník se nepočítá mezi esenciální stopové prvky, protože není známý žádný fyziologický význam pro lidský organismus. Proto nemají klinický význam normální, či dokonce nízké koncentrace hliníku, relevantní jsou pouze zvýšené koncentrace signalizující nadbytek hliníku v organismu, způsobený buď intoxikací Al, nebo sníženým vylučováním Al z organizmu, který může být provázen klinickými příznaky intoxikace.

Existují jen dvě skupiny osob, u kterých je důležité monitorování hladiny hliníku v organismu:

1) Zdraví lidé s vysokou profesionální expozicí (výroba práškového hliníku, svářeči hliníku, aj.). Stanovení koncentrace hliníku v séru těchto profesionálně exponovaných osob plní funkci BET (biologický expoziční test). Výsledek se porovnává s pracovní anamnézou a s ostatními klinickými nálezy (plicní fibrózy, aj.). Zvýšené nálezy mohou vést například k úpravě technologie, zlepšení ochranných pomůcek apod.

2) Osoby se sníženou schopností eliminovat hliník z organismu, tj. především nemocní s ledvinovým selháním zařazení do dialyzačního programu. Stanovení hliníku v séru u těchto pacientů má především preventivní charakter, tj. zvýšená hladina například upozorní na vysokou koncentraci hliníku v použitém dialyzačním roztoku. Tu je možné vhodnými technickými opatřeními, jako např. technicky vyřešné čištění vody od Al na pracovištích dialýzy, snížit a tím preventivně předejít hliníkové intoxikaci.

Projevů toxicity hliníku (projevují se významně až kolem hladiny 100 µg/l (2,7 µmol/l) je celá řada, nejčastěji se uvádí:

- ovlivnění kostí (vitamin D rezistentní osteomalacie)

- aluminiová encefalopatie (komplexní postižení mnoha psychických funkcí může vést až k demenci)

- anémie způsobená hliníkem (bývá mikrocytární při normálních hodnotách železa)

- potenciálně je hliník spojován s Alsheimerovou chorobou (hromadění Al v mozku)

Jako jeden z možných biochemických podkladů toxicity hliníku se uvádí inhibice cholinesterázy a předpoklad nahrazení mědi hliníkem v některých metaloenzymech s jejich následnou deaktivací.

Sjorgen, B., Lundberg, I., Lidums, V.: Aluminium in the blood of industrially exposed workers. British Journal of Industrial Medicine 1983, 40, 301-304.

Andersen J. R., Reimert, S.: Determination of Aluminium in Human Tissues and Body Fluids by Zeeman-corrected Atomic Absorption Spectrometry. Analyst, 1986, 111, 657 - 660.