Ridefelt P., Hilsted L., Juul A., Hellberg D., Rustad P.: Pediatric reference intervals for general clinical chemistry components – merging of studies from Denmark and Sweden. Scand J Clin Lab Invest 2018, 78(5): 365-372.

Adeli K., Higgins V., Trajcevski K., White-Al Habeeb N.: The Canadian laboratory initiative on pediatric reference intervals: a CALIPER white paper. Crit Rev Clin Lab Sci 2017, 54(6): 358-413.

Rustad P., Felding P., Franzson L. et al.: The Nordic Reference Interval Project 2000: recommended reference intervals for 25 common biochemical properties. Scand J Clin Lab Invest 2004, 64: 271-284.

Abbassi-Ghanavati M., Greer L.G., Cunningham F.G.: Pregnancy and laboratory studies: a reference table for clinicians. Obstet Gynecol. 2009;114(6): 1326-31.

UpToDate 2024: Reference intervals in pregnancy.

Alaninaminotrasferáza (ALT) je enzym, který se nachází především v jaterních buňkách (pouze velmi malé množství ALT se vyskytuje např. v ledvinách, srdci, kosterním svalstvu a dalších tkáních). Naproti tomu příbuzná aspartátaminotransferáza (AST) se vyskytuje kromě hepatocytů v hojné míře i v celé řadě dalších tkání. Zatímco ALT je čistě cytoplazmatický enzym, AST se vyskytuje z větší části v mitochondriích.

Poškození jater je hlavní příčinou zvýšení aktivity ALT v plazmě/séru. Za mírné považujeme zvýšení aktivity ALT do výše trojnásobku horní referenční meze, za výrazné pak zvýšení nad její desetinásobek.

Aktivita ALT by měla být u dospělých osob bez závažného poškození jater vyšší než aktivita AST, pokud vyloučíme svalový původ AST a hemolýzu.

Aktivita ALT je závislá na pohlaví. U dospělých jsou hodnoty fyziologicky vyšší u mužů než u žen.

Příčiny zvýšení aktivity ALT:

• onemocnění jater infekční etiologie (např. virové hepatitidy, inf. mononukleóza aj.), autoimunní etiologie, toxického původu (po lécích, alkoholu a/nebo hepatotoxických jedech), nádory jater (primární i sekundární);
• onemocnění žlučových cest (např. cholangitida, biliární kolika aj.);
• oběhové selhání (aktivita ALT může být zvýšena při šokových stavech různé etiologie v důsledku hypoperfuze jater a při pravostranném srdečním selhání v důsledku městnání krve v žilním systému - v játrech);
• ostatní příčiny: st. po extrémní fyzické zátěži, myositidy, infarkt myokardu (obvykle velkého rozsahu).

Pozn.: Nejvyšší hodnoty ALT bývají u akutních virových hepatitid, toxického poškození jater při otravách (např. paracetamolem, muchomůrkou zelenou, organickými rozpouštědly) a u oběhového selhání. Mírné zvýšení ALT je obvyklé u chronických hepatopatií, onemocnění žlučových cest, nádorů jater a při svalovém původu ALT.

(Mnoho běžně užívaných léků může zvyšovat aktivitu ALT, např. kys. acetylsalicylová, nesteroidní protizánětlivé léky, paracetamol, antibiotika, hypolipidemika, dikumarol, steroidy, antiepileptika, mnohá psychofarmaka, cytostatika a řada dalších).

Příčiny snížení aktivity ALT:

• podávání metronidazolu.

 Pozn.: Snížení aktivity ALT nemá obvykle diagnostický význam.

Interference LIH:

Hemolýza falešně zvyšuje (↑) hodnotu ALT, lipémie ji ovlivňuje nejasným směrem.

https://www.labtestsonline.cz/alt.html

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Biochemick%C3%A1_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_jater

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Alaninaminotransfer%C3%A1za